Po stopách tradice čajového obřadu – 1. část

teaceremony3O čajovém obřadu se dají popsat celé stohy pergamenu, a přesto nevystihneme všechny informace. Pokusím se v tomto malém seriálu uvést alespoň některé zajímavosti a představit tradici neodmyslitelně spjatou s čajovnictvím.

teaceremony2První zmínku o čajovém obřadu můžeme nalézt už v 8. století n. l. Zapátráme-li po bližších informacích, dozvíme se, že se původní podoba od té dnešní velmi liší. Ceremoniál probíhal v zjednodušeném pojetí a revoluci v tradici přinesla až kniha, kterou napsal čínský buddhistický kněz na konci 8. st. n. l. V ní popisuje doporučenou teplotu vody pro nálev, vhodné nádobí a příslušenství.

„Traduje se, že kdyby Matcha pocházela přímo z Japonska, čajový obřad by nedoznal takové propracovanosti, jakou známe dneska.“

Během období Nara (Japonsko 710-794 st. n. l.) se čajovník začal pěstovat i v Japonsku (semena byla dovážena z Číny), ovšem v omezeném množství, na níž také měly vliv zhoršující se čínsko-japonské vztahy (a následné konflikty od cca počátku 9.st. n. l. do 12. st. n. l.). Čaj se tak stal komoditou dostupnou pouze u duchovenstva a šlechticů, kteří jej využívali pro jeho léčivé schopnosti.

Eisai
V roce 1187 japonský kněz Myoan Eisaivy cestoval do Číny studovat tamější filozofii a náboženství. Když se vrátil, stal se zakladatelem zen-buddhismu, nechal postavit chrám zasvěcený sektě Rinzai a byl to on, díky němuž doputovala Matcha do Japonska (o čaji Matcha se můžete dočíst v jiném článku). Říká se, že byl prvním, kdo začal čaj pěstovat pro náboženské účely. Z jeho myšlenek vzešel i nápad rozemlít čajové lístky na prášek a až ten zalít horkou vodou o určité teplotě.

Dalším důležitým mezníkem byl nápad císaře Hui Tsunga, který ve své knize Ta Kuan Cha Lun (Pojednání o čaji) publikoval metodu šlehání Matchy rozpuštěné v horké vodě pomocí bambusové metličky (tzv. chasen). Právě tyto dva kroky položily základní kameny pro čajový rituál.
Během následujících staletí forma ceremoniálu zrála. Ovlivnila ji například také společenská hra Toucha, při níž se rozpoznával pravý čaj (tzv. Honcha) od nečajů nebo jiných odrůd.

teaceremony4Pro čajový obřad bylo stejně důležité prostředí, ve kterém se čaj připravoval a pil. Čajová místnost musela plnit svou funkci na jedničku. Mnoho prvků bylo převzato ze stylu Shoin: výklenek Tokonoma a v něm správně situované police Chigaidana, stolek (přístěnek) Tsuke-Shoin, rohože Taami.

ShukoPrůkopníkem a zakladatelem designu čajových místností a salonků, ve kterých i dnes probíhají tradiční obřady, byl zenový kněz Murata Shuko. Je také označován za otce čajového obřadu, protože zdokonalil etiketu a jednotlivé kroky při přípravě čaje a jeho servírování.

Samotný obřad čaje se označuje souslovím Hakobi(運 び) – Temae(点 前).
A o něm, stejně tak jako o příslušenství používaném při přípravě, se dočtete v mém dalším připravovaném článku. Čtěte náš blog a dozvíte se více.

Zdroj:
http://www.japanese-tea-ceremony.net/
http://en.wikipedia.org/wiki/Korean_tea_ceremony
http://www.zen-occidental.net/texteszen/kozengokokuron.html
http://japanese-tea-time.weebly.com/history.html
http://japansheartandculture.blogspot.cz/2010/06/tokonoma.html
http://www.rondely.com/japan/tur/data/glossary_det.htm