Vyšly Pohádky čajových skřítků!

Právě vyšly Pohádky čajových skřítků, příběhy inspirované budějovickou Dobrou čajovnou, tamním čajmanem i pověstmi města České Budějovice.

Knihu můžete objednávat zde

Pohádky čajových skřítků

Po stopách tradice čajového obřadu – 3. část

V minulých dílech jsme se seznámili s historií a realizací čajového obřadu. Dnes představím příslušenství, které se při něm používá.
To se označuje pod jedním slovem – Dogu (道具, doslovně nástroj). Existuje obrovské množství druhů čajového nádobí pro všechny varianty ceremoniálu. Kompletní seznam by se dal zapsat do pěkně tlusté knihy. A to nemluvím o jednotlivých popiscích k čemu které nádobí (nebo příslušenství) slouží. Připravil jsem tedy stručný přehled těch nejběžnějších a nejvýznamnějších součástí.

 

ChabakoChabako (茶箱) – krabička obsahující čajový set s příslušenstvím: Tato sada se používá v případě, že čajový mistr (Teishu) provádí čajový rituál mimo vlastní čajovou místnost (Chashitsu). Jedná se o situace, kdy je hostem u svých žáků a učí je.Chabako
Čajové nádobí je většinou vyrobeno z keramiky, a proto je třeba s ním zacházet velmi opatrně. Úložná krabice je obvykle vyrobena z lehkého dřeva (pozor,  je náchylné na vnější poškození), aby se dosáhlo co nejnižší váhy.

 

ChakiChaki (茶器) – čajové příslušenství, zásobník: Slovem Chaki se může označovat buď čajové náčiní využité při čajovém obřadu, anebo tzv. zásobník pro práškový zelený čaj Matcha.

 

 

Daisu
Daisu (台子) – velký krytý čajový podnos: Přirovnal bych ho k poměrně velkému přenosnému podnosu se dvěma policemi. Slouží jako přenoska pro čajové nádobí. Police se dělí na horní a dolní a jsou propojeny buď párem,nebo čtveřicí sloupků. Čajové nádobí se ukládá na spodní polici, a to následovně: přenosný vařič (Uro) vkládáme na levou stranu, stojánek (Shakutate) s nádobkou na slitou vodu (Kensui) ve středu a konvici (Mizusashi) vpravo. Daisu je obvykle nalakované černou barvou s přechody do červené. Výhodou tohoto podnosu je možnost snadno ho rozebrat pro lepší uskladnění. Zvednutím horní police se lehce rozmontuje.

 

DoraDora (銅鑼) – měděný gong: Teishu pomocí tohoto gongu svolává hosty (potažmo čajové žáky) do Chashitsu, jakmile má vše pro obřad nachystané. Slitina mědi gongu utváří nádherně znělý zvuk.

 

 

HachiHachi (鉢) – speciální mísa na sladkosti nebo čajový zákusek: Jak jsem v minulém článku uvedl, první částí čajového obřadu je snězení sladkosti Wagashi, a pro jeho servírování je uzpůsobena mísa Hachi. Vyrobena je buď z keramiky, nebo ze dřeva.

 

Hana-ireHana-ire  (花入) – váza s květinami: Může se jednat o jakoukoli nádobku, od keramické misky až po bambusovou vázičku. Jejím účelem je pojmout květiny a vyjádřit tak uměleckou vizi, příp. slouží jako Dekorace. Čajoví mistři tuto vázudost často kombinují s Ikebanou.

 

KoubokuKouboku (香木) – aromatické dřevo: Při obřadu by měla navodit tu správnou uklidňující atmosféru mj. i vůně. A vhodným materiálem je dřevo Kouboku.

 

 

TanaTana (棚) – nádobí s podstavcem: Tento pojem označuje různé typy dřevěného a bambusového nábytku úzce spojeného s čajovým obřadem. Jedná se především o čtyřnohé stojany, stolky či třeba krabice na odložení jednotlivých čajových komponent. Tana se může tedy lišit velikostí, stylem zpracováním a materiálem.

 

tenmokuTenmoku / Chawan (天目) – čajová miska s podsadou: Základní kámen čajového obřadu. Každá miska nese podpis svého tvůrce v podobě drobných prvků a případného zdobení.

 

 

TenmokuTenmoku-dai (天目台): Stojánek pro Tenmoku.

 

 

 

ChashakuChashaku: Úzká bambusová naběračka k nabírání Matchy.

 

 

 

ChasenChasen: Metlička z bambusu k šlehání Matchy.

 

 

 

DashibukusaDashibukusa: Brokátová utěrka k otření šálku.

 

 

 

Zdroj:
http://japanese-tea-ceremony.net/equipment.html
http://terimakasih.cc/gallery/tea.html
http://www.tea-selection.com/index.php
http://www.teanerd.com/
http://www.wayoftea.com/

Po stopách tradice čajového obřadu – 2. část

čajový obřad
Hakobi – Temae /Chadōsadō (cesta čaje) aneb etiketa čajového obřadu

V dnešním díle se podíváme na čajový rituál a jeho postup z větší blízkosti. Složitost propojená se společenskými dogmaty, jejichž studium by zabralo celý život (a možná i ještě nějaký čas navíc), mi neumožňuje zacházet až do detailního návodu. Ovšem pokusím se ho nastínit alespoň z části.

ChashitsuK čajovému obratu je možno v rámci pravidel sezvat omezený počet hostů – jako malá společnost se uvádí tři až pět lidí. Ti si všichni v čajové místnosti (tzv. Chashitsu) sednou na zem do posedu s pokrčenými koleny okolo čajového stolku. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že vydržet v této poloze 30 minut není zrovna nejpříjemnější, ale prožitek z celého rituálu vám to zcela vynahradí. První host (nebo také čestný host) bývá označen jako Shokyaku. Druhý host je Jikyaku a ostatní se nazývají jednoduše Kyaku. Také poslední návštěvník má své jméno – Tsume. Všichni hosté mají speciální funkce a zasedací pořádek (popř. pořadí). Podle něj se zapojují a provádí jednotlivé úkony čajového ceremoniálu. Například Shokyaku, coby čestný host, má za úkol udržovat konverzaci s Teishu (čajovým mistrem, hostitelem). Shokyaku se ptá Teishu na použité čajové příslušenství – kde bylo vyrobeno a kdo byl jeho tvůrcem. Je velice důležité, aby Shokyaku pokládal otázky s úctou a pokorou, jasně a zřetelně a po každé odpovědi vyjádřil vděčnost za získané informace.

Uctivé přijmutí a snězení Wagashi

WagashiObvykle první částí čajového obřadu je podávání misky nebo talířku (Hachi) s cukrovím zvaným Wagashi (je vyrobeno z ovoce a oříšků a tak trochu působí jako želé dortík). Cílem je připravit naše chuťové buňky na čajový prožitek.
Servírování zákusku probíhá následovně. Teishu sedí naproti Shokyaku a položí misku (talířek) mezi sebe a hosta. Teishu se ukloní a slovně naznačí, že toto jsou sladkosti připravené pro pohoštění hostů. Následně se ukloní i Shokyaku, uchopí oběma rukama misku s Wagashi a ukáže ji přísedícímu napravo. Tento pokrm se nesmí sníst dříve, než Teishu zahřeje horkou vodou z konvičky (Kama) misky na čaj (Chawan) a slije ji do odpadní nádobky (Kensui).
Miska se zákuskem se uchopí oběma rukama podle pravidel čajového stolování (kterou rukou a jak držet talířek, jakým směrem jej natočit aj.). Na talířku je položený zvláštní papír, tzv. Kaishi (spojený z více listů a přeložený napůl). Jeho smyslem je zabránit ušpinění talířku.

hůlky Kuromoji

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

Někdy se může podávat i jiná forma zákusku, tzv. Omogashi (je šťavnatější, ještě více sladký a tvořený pěti různými vrstvami – často sladké řasy, ovoce, oříšky a rýžové těsto).
Pokrm se konzumuje za pomoci speciálních dřevěných hůlek (Kuromoji), které jsou položeny přes talířek. Jednotliví hosté postupně zákusek snědí, aby mohli přistoupit k další fázi ceremoniálu.


Příprava čaje

příprava a šlehání pomocí ChasenPřípravu čaje má ve své režii každý z jednotlivých hostů (pokud všichni pijí ze svého Chawanu) anebo hostitel (v případě jednoho šálku, jenž koluje). Celá procedura je opět spojena s etiketou – tzn. jakou rukou uchopit konvičku s horkou vodou, misku a naběračku.
Voda v konvičce by měla dosahovat cca 80 °C. Do Chawanu si odsypeme z čajové krabičky (Cha-ire) naběračkou (Chashaku–je vyřezána z jednoho kusu bambusu nebo slonoviny) porci čaje Matcha. Přilijeme vodu a následně důkladně vyšleháme bambusovou metličkou Chasen až do pěnivé konzistence. Dostaneme tak jemný řídký čaj Usucha (existuje i varianta mnohem hustšího čaje, tzv. Koicha, jehož příprava probíhá 4 hodiny).

Pití Usucha

čajový obřadUsucha se podává spolu s Dashibukusou (brokátové plátno, něco jako utěrka, se kterou se šálek vymývá). Shokyaku má za úkol připravit misky (jak už bylo výše zmíněno, s jedním nebo více Chawanem) k servírování a představit je (jejich historii, tvůrce) ostatním hostům. Komunikace probíhá po celou dobu formou úklon a děkovných až omluvných gest směřujících k hostiteli. Jakmile si každý z hostů mističky prohlédne, ocení a vyjádří obdiv a omluvu větou: „Otemae chodai itashimasu“ (v doslovném překladu: „Děkuji Vám za připravený čaj.“) – a jsou připraveni k pití. Před usrknutím (v japonské kultuře je srkání a krkání vyjádřením spokojenosti a je společensky přípustné) by si měl každý svůj šálek otřít Chakinem (obdélníkové, bílé, konopné nebo lněné plátno), stejně tak po upití. Jakmile je dopito, odloží se šálek, který se opět otře Dashibukusou, a ta se složí na tác či polici (neboli Tanu) s čajovým nádobím.

čajový obřadMyšlenka čajového obřadu se v dnešní době pomalu vytrácí, ale její původní cesta upevňující mezilidské vztahy žije nadále. Do dneška je v Japonsku tradicí vítání hosta šálkem čaje. Když se nad tím zamyslíme, není to zas tak vzdálené našemu zvyku vítání chlebem a solí. Jiný kraj, jiná kultura, a přesto obdobné myšlení a cítění.

 

V rámci pokračování mé cesty za čajovým obřadem se v dalším díle dočtete více o čajové výbavě a jiné zajímavosti.

Zdroj:
http://japanese-tea-ceremony.net/equipment.html
https://yoko.edu.vn/wagashi-suc-hap-dan-khong-the-choi-tu/
http://fuyukokobori.com/modern-tea-ceremony/myogi-art-museum/?lang=en
http://archive.artsmia.org/art-of-asia/architecture/japanese-teahouse.cfm
http://www.ochadokoro.com/goods_en_jpy_5.html
http://flickrhivemind.net/Tags/furo,tea/Interesting
http://www.immortalgeisha.com
a z archívu autora článku

Po stopách tradice čajového obřadu – 1. část

teaceremony3O čajovém obřadu se dají popsat celé stohy pergamenu, a přesto nevystihneme všechny informace. Pokusím se v tomto malém seriálu uvést alespoň některé zajímavosti a představit tradici neodmyslitelně spjatou s čajovnictvím.

teaceremony2První zmínku o čajovém obřadu můžeme nalézt už v 8. století n. l. Zapátráme-li po bližších informacích, dozvíme se, že se původní podoba od té dnešní velmi liší. Ceremoniál probíhal v zjednodušeném pojetí a revoluci v tradici přinesla až kniha, kterou napsal čínský buddhistický kněz na konci 8. st. n. l. V ní popisuje doporučenou teplotu vody pro nálev, vhodné nádobí a příslušenství.

„Traduje se, že kdyby Matcha pocházela přímo z Japonska, čajový obřad by nedoznal takové propracovanosti, jakou známe dneska.“

Během období Nara (Japonsko 710-794 st. n. l.) se čajovník začal pěstovat i v Japonsku (semena byla dovážena z Číny), ovšem v omezeném množství, na níž také měly vliv zhoršující se čínsko-japonské vztahy (a následné konflikty od cca počátku 9.st. n. l. do 12. st. n. l.). Čaj se tak stal komoditou dostupnou pouze u duchovenstva a šlechticů, kteří jej využívali pro jeho léčivé schopnosti.

Eisai
V roce 1187 japonský kněz Myoan Eisaivy cestoval do Číny studovat tamější filozofii a náboženství. Když se vrátil, stal se zakladatelem zen-buddhismu, nechal postavit chrám zasvěcený sektě Rinzai a byl to on, díky němuž doputovala Matcha do Japonska (o čaji Matcha se můžete dočíst v jiném článku). Říká se, že byl prvním, kdo začal čaj pěstovat pro náboženské účely. Z jeho myšlenek vzešel i nápad rozemlít čajové lístky na prášek a až ten zalít horkou vodou o určité teplotě.

Dalším důležitým mezníkem byl nápad císaře Hui Tsunga, který ve své knize Ta Kuan Cha Lun (Pojednání o čaji) publikoval metodu šlehání Matchy rozpuštěné v horké vodě pomocí bambusové metličky (tzv. chasen). Právě tyto dva kroky položily základní kameny pro čajový rituál.
Během následujících staletí forma ceremoniálu zrála. Ovlivnila ji například také společenská hra Toucha, při níž se rozpoznával pravý čaj (tzv. Honcha) od nečajů nebo jiných odrůd.

teaceremony4Pro čajový obřad bylo stejně důležité prostředí, ve kterém se čaj připravoval a pil. Čajová místnost musela plnit svou funkci na jedničku. Mnoho prvků bylo převzato ze stylu Shoin: výklenek Tokonoma a v něm správně situované police Chigaidana, stolek (přístěnek) Tsuke-Shoin, rohože Taami.

ShukoPrůkopníkem a zakladatelem designu čajových místností a salonků, ve kterých i dnes probíhají tradiční obřady, byl zenový kněz Murata Shuko. Je také označován za otce čajového obřadu, protože zdokonalil etiketu a jednotlivé kroky při přípravě čaje a jeho servírování.

Samotný obřad čaje se označuje souslovím Hakobi(運 び) – Temae(点 前).
A o něm, stejně tak jako o příslušenství používaném při přípravě, se dočtete v mém dalším připravovaném článku. Čtěte náš blog a dozvíte se více.

Zdroj:
http://www.japanese-tea-ceremony.net/
http://en.wikipedia.org/wiki/Korean_tea_ceremony
http://www.zen-occidental.net/texteszen/kozengokokuron.html
http://japanese-tea-time.weebly.com/history.html
http://japansheartandculture.blogspot.cz/2010/06/tokonoma.html
http://www.rondely.com/japan/tur/data/glossary_det.htm

Jungpana Spring – Darjeeling První sklizeň 2014

Dnešní počasí spíš připomíná svými teplotami jaro, a tak se k jarním vzpomínkám vrátím a představím vám čaj, který jsme si zakoupili začátkem května. Je to letošní první sklizeň (tzv. First Flush) darjeelingu Jungpana Spring FTGFOP1.

Tento čaj pochází z indické provincie Darjeeling, která je pěstováním čaje vyhlášená. Plantáže Jungpana jsou jedny z nejstarších, byly založeny již v roce 1899.

Ke jménu Jungpana se váže legenda o hrdinném indickém průvodci. Indický průvodce jménem Jung Bahadur kdysi v této oblasti provázel jednoho britského lovce, když je přepadl krvelačný leopard. Jung Bahadur svého pána statečně bránil a leopard ho při tom těžce poranil. Nakonec šelmu zahnali. Umírající Jung Bahadur poprosil Brita o poslední doušek – „pana“. Lovec ho donesl k blízkému potoku a dal mu napít křišťálově čisté vody. Jung Bahadur ale záhy zemřel. Na jeho počest se tato oblast dodnes jmenuje Jungpana – tedy „Poslední Jungův doušek“. Tak to alespoň tvrdí čajová společnost Jungpana na svých stránkách.

Čajové plantáže Jungpana založili Britové, po druhé světové válce je přeprodali nepálské rodině Rana. Od roku 1956 patří plantáže indické rodině Kejriwal, která je vlastní dodnes.

Čajové plantáže leží vysoko v horách, obklopené borovicovými lesy a několika potoky. Na čaji Jungpana Spring je uvedeno, že pochází z keřů pěstovaných v nadmořské výšce 1500 m n.m. Plantáže jsou dosti izolované, obklopené divokou přírodou. Leopardi, medvědi i jeleni v okolních lesích žijí dodnes. Čaje mají značku organic. Již roku 1899 tu byly zasazeny výhradně čínské čajovníkové keře, které jsou odolnější vůči chladu. Plantáž Jungpana a přilehlá továrnička na zpracování čaje jsou velmi špatně přístupné. Dlouhou dobu odtud čaj dopravovaly po křivolaké strmé cestě pouze karavany mul. Cesta pro auta dnes konči mostem přes horskou bystřinu, který už několikrát strhla velká voda. Odtud vede k plantáži a továrně schodiště vysekané ve skále. To sestává celkem z 380 schodů stoupajících do strmého svahu pod úhlem 65 stupňů. Plantáž se nachází asi o 150 výškových metrů výše. Čerstvě nasbírané čajové lístky se okamžitě zpracovávají v přilehlé manufaktuře, kde dodnes používají vertikální sušák z britských koloniálních dob. Možná je to nejstarší fungující sušák na čaj v Indii. Už hotový čaj pak snáší po schodech v bednách nosiči.

Raritou je, že ve vlastnictví společnosti Jungpana je od šedesátých let dvacátého století i nejvýše položená čajová plantáž v Darjeelingu. Jmenuje se Mahalderam a nachází se v nadmořské výšce 1823 m n. m. Od Jungpany je vzdálená 3 km. Aby se vyřešily problémy s dlouhým transportem po horských silničkách, který původně trval déle než tři hodiny a devalvoval kvalitu čerstvě nasbíraných lístků, dopravují se dnes pytle s čajem přímo do manufaktury Jungpana sešupem po laně. Poletují si tak nad džunglí a z plantáže do továrny se dostanou už za šest minut.

A jaký je tedy šálek z první sklizně Jungpana Spring? Značka FTGFOP (Fine Tippy Golden Flowery Orange Pekoe) znamená, že se jedná o lístkový čaj nasbíraný z prvních dvou lístků čerstvě rozvitého čajového pupenu. Sušené lístky jsou drobné, sem tam se šťopkou, sem tam se stříbrnými ochmýřenými mladými výhonky, s troškou nazelenalé barvy.

Hned na první nádech vás upoutá vůně. Je výrazně bylinná, svěží, s nádechem sušeného dřeva, trávy a okořeněná trochou džungle. Určitě bychom měli čaj co nejdříve vypít. Byť máme lístky uchované v uzavíratelném sáčku se ZIPem, aroma už za dva měsíce trochu zesláblo.

Z čaje se dají připravit minimálně tři výborné nálevy. První nálev jsme louhovali minutu, druhý minutu a půl a na třetí jsme trochu zapomněli, takže se louhoval tak 3 až 4 minuty. Nálev má světlou jemně zlatavou barvu. Když ho nalijete z větší výšky, výborně pění. Čaje z jarní sklizně mívají vysoký obsah flavonoidů, které jsou právě za pěnění zodpovědné. Kromě toho, že si s nimi na hladině šálku můžete hrát, jsou flavonoidy prospěšné vašemu zdraví. Měly by regulovat hladinu špatného cholesterolu a zlepšovat zdraví oběhového systému. U třetího nálevu trochu ustoupila kořeněná trávová vůně a zvýraznila se sladkost a květinové aroma s nádechem vanilky. Chuť čaje je jemná, osvěžující, se sladkým dozvukem. Po vylouhování nám zbyly pěkné zelené lístky – ty jsou pro darjeeling první sklizně typické.

Fotografie z plantáží byly převzaty ze stránek výrobce www.jungpana.in, kde najdete ještě více idylických obrázků z Darjeelingu a další informace o výrobě a pěstování čaje Jungpana.

autor: Lucka K.

Podpořte Pohádky čajových skřítků

Jste čajoví? Máte rádi skřítky? Podpořte pohádkovou knížku o čajových skřítcích Pueříkovi, Jasmínce a jejich dědečkovi Asámkovi. kteří se chystají vyrazit do světa.
Kniha je inspirovaná kouzelnou čajovnou pod Černou věží v Českých Budějovicích.
Více informací a skřítčí filmek můžete shlédnout zde!

Pohádky čajových skřítků