Vyšly Pohádky čajových skřítků!

Právě vyšly Pohádky čajových skřítků, příběhy inspirované budějovickou Dobrou čajovnou, tamním čajmanem i pověstmi města České Budějovice.

Knihu můžete objednávat zde

Pohádky čajových skřítků

Rozhovor se Zbyňkem Kučerou Holubem, autorem Pohádek čajových skřítků

Pohádky čajových skřítkůSvět pohádek nás doprovází po celý život. Už jako malí jsme zbožňovali své Neználky, Myšpulíny, Kocoury v botách, Zlatovlásky, ale i třeba záporné postavy jako Mrakomora, Rumburaka a Rumplcimprcampra. Odkud se vlastně vzali? Kdo jim dal jména, barvy, zvuky i celé příběhy? Před pár dny ke mně přiletěla jedna nová pohádková kniha. Vypráví příhody malých veselých čajových skřítků, kteří se za pomoci dědečka Asámka a dalších kamarádů snaží vysvobodit zakletého čajovníka. A dnes tu mám možnost položit několik otázek samotnému autorovi. Pojďte se mnou nahlédnout za oponu jednoho pohádkového světa, který nám může být blíže, než si myslíme.

Zbyňku, jak bys popsal svou dosavadní cestu psaní?
Psaní je vskutku cesta. Člověk po ní jde a pořád něco nového objevuje, nikdy nevíš, co čeká za nejbližší zákrutou. Někdy je to fantasy a sci-fi, dobrodružství protkané tajemnem, teď jsou to zrovna pohádky. Čajoví skřítci dlouho zráli jako ten správný puerh, až si řekli o své místo ve světě.

Bral sis za vzor některého spisovatele, ať již české či zahraniční literární scény?
Ani ne jako vzor, spíš mě různí tvořiví lidé inspirují. Nezáleží, jestli mají známé nebo neznámé jméno, už jejich životní příběhy by často vydaly na spoustu knih. K fantastice jsem se dostal přes J. R. R. Tolkiena, mám rád Neila Gaimana i Terryho Prattcheta. Jako kluk jsem četl Mayovky a Tarzana, z pohádek si vzpomenu na Boženu Němcovou, ale třeba i Nekonečný příběh.

O čem vlastně Čajové pohádky jsou? A které postavy v nich vystupují?
Pohádky čajových skřítků jsou inspirované Dobrou čajovnou v Českých Budějovicích, tedy čajovnou pod Černou věží. Dlouhé roky jsem si tam chodil pro inspiraci. Skřítkům to neuniklo, a tak mi začali vyprávět svá dobrodružství. Nejprve jsem se seznámil s malým uličníkem Pueříkem, jeho sestřičkou Jasmínkou a dědečkem Asámkem. Potom se přidali zakletý čajovník, bludný kámen, zazděná jeptiška, kamenná žába a další.

Myslíš, že je kniha vhodná nejen pro děti?
Psal jsem ji nejen pro děti, ale také pro sebe, svou ženu Lucku, kamarády… Rozhodně je pro všechny, kteří mají rádi čaj.

Se kterou postavou z příběhu se nejvíce ztotožňuješ Ty?
Roky piju s oblibou puerh, takže nejvíc asi s Pueříkem. Ale něco ze mě je v každé z těch postaviček.

Kdy se Pohádky čajových skřítků objeví na pultech knihkupectví?
Vydat dětskou knihu se vším, co si zaslouží, je finančně náročné. Rozhodli jsme se proto s mým nakladatelem, že zkusíme oslovit čtenáři pomocí Startovače. Pokud se zadaří, rádi bychom Pohádky čajových skřítků celé barevné. Chceme také udělat jejich překlad do angličtiny.

A mohou si knihu zakoupit už nyní v rámci předprodeje?
Prostřednictvím Startovače. Čtenáři se tímto způsobem přímo podílejí na výsledné podobě knihy a navíc mohou získat nějaký další pěkný skřítčí dárek.
Takže nezapomeňte, i vy můžete mít doma své čajové skřítky!

Zbyňku, díky za rozhovor! A já připomenu, že pokud se chcete vypravit do kouzelného světa čajových skřítků, knihu si můžete zakoupit již nyní na adrese: https://www.startovac.cz/projekty/pohadky-cajovych-skritku/

Čajírna & Kafírna U Tří lvů, České Budějovice

Čajírna & Kafírna U Tří lvů, České Budějovice

Třetí českobudějovická čajovna není tak úplně ortodoxním zařízením, kromě čajů (cca 40 druhů ze čtyř kontinentů) za příznivou cenu si zde vyberete i z mnoha druhů výborné kávy, můžete ochutnat Čokoládu mocných Aztéků nebo si dát studenou či ohřátou medovinu. Na své si zde přijdou také příznivci vodních dýmek – v tomto ohledu se čajírna chlubí nejširší nabídkou tabáků v jihočeském kraji.

Čajírna a Kafírna má letitou tradici a patří k nejstarším zařízením svého druhu v Českých Budějovicích, mezi místními pijáky čaje si našla řadu příznivců. Dříve sídlila v ulici, podle které získala svůj název – tedy v ulici U Tří lvů, potom několik let přežívala na malém dvorku za hudebním klubem Černý velbloud, aby loňského roku navázala na zašlou slávu v nových prostorách v centru města.

Dům, v němž nyní sídlí „nová“ Čajírna a Kafírna U Tří lvů, se nachází na místě městských hradeb. V přízemí naleznete čajový pultík s obsluhou a posezení u stolků se židlemi v evropském stylu. V teplejších měsících je také přístupná zahrádka s přízemním podiem pro posezení na polštářcích pod starou hradební zdí. Zvláště večer, při zapálených zahradních loučích, má zahrádka své kouzlo.

Z přízemí vede točité požární schodiště do horního patra, které je zařízeno ve „východním duchu“, o osvětlení se starají papírové lustry a závěsy s tibetskými motivy. Najdete zde tři podia – jedno velké a dvě menší, také stolek se židlemi. K dispozici je malá knihovnička, deskové hry, k čaji a kávě vám hraje příjemná hudba. Vše umocňuje výhled přes hradební zídku do městského parku, příp. z opačné strany do úzké Hradební ulice. Na stěnách visí vystavené obrazy či fotografie místních umělců, bývají tu také hudební vystoupení.

V Čajírně a Kafírně se můžete připojit na internet prostřednictvím wi-fi, jsou zde k dispozici také elektrické zásuvky – takže ideální místo (nejen) pro studenty, kteří si potřebují na chvíli vydechnout nebo v klidu pořešit domácí úkoly.

Čajovna jedna báseň, Praha

Čajovna jedna báseň

Tato pražská čajovna nacházející se Pod Nuselskými schody je čarovným místem. Když k ní přicházíte, můžete u dveří potkat kočku, která vás požádá, abyste ji vpustili dovnitř. Čajovna jedna báseň je totiž čajovnou „kočičí“. Až si budete chtít odložit čepici nebo klobouk na věšák a náhle se cosi pohne, nelekejte se – chlupatí obyvatelé jsou patrony tohoto místa, střeží jeho klid a přidávají mu na už tak kouzelné atmosféře.

V Čajovně jedna báseň mají velký výběr vysoce kvalitních čajů. Svůj šálek si můžete vychutnat buďto v místnosti hned s několika samostatnými podii, k nimž stoupají schůdky a vy si na nich budete připadat tak trochu jako na kapitánském můstku nějaké lodi, v jiné části čajovny se dá naopak posedět u stolku nebo na gauči.

Jak už jsem zmínil, v této pražské čajovně na vás čeká velmi zajímavý sortiment čajů, některé z nich jsem viděl vůbec poprvé. Jedna báseň má originálně – řekl bych „snově“ – řešený prostor. Stěny jsou malované pastelovými barvami, jeden z vchodů spojujících dvě různá oddělení je ve tvaru podkovy a vyvolává dojem hobití nory. Unikátní je také přírodně tvarovaný čajový pult. V čajovně je možné posedět v příjemné atmosféře s větší skupinou přátel, ale klidný koutek zde najdou i osamělí pijáci čaje, čtenář s knihou či zamilované páry.

Nedivím se, že Čajovna Jedna báseň žije bohatým kulturním životem, toto místo k něčemu takovému přímo vybízí. Odehrává se tu řada zajímavých přednášek a koncertů.

Pokud sem zavítáte, nezapomeňte vzít něco na zub pro zdejší kočičí strážce, třeba se k vám přitulí a nechají se od vás pohladit…

Čajový atelier, České Budějovice

Čajový atelier v Českých Budějovicích

Čajový atelier v Českých Budějovicích je jednou z nejkvalitnějších čajoven, jaké jsem navštívil. Začněmě prostředím. Nachází se v upraveném podkroví starého domu s pavlačí a dvorem v historickém jádru města. Prostor čajovny je členitý a prosvětlený. Najdete zde klasické stolky a židle, posezení na podiu, posedy pro osamělé pijáky ve výklencích stěny nebo nádherný vyřezávaný čínský „dračí stůl“ v mezonetovém patře, kde se rovněž nalézá pultík pro přípravu čajů. Odsud se také dostanete do „Medusa salonku“ určeného příznivcům vodních dýmek a absinthu. Ano, čtete správně, kromě vysoce kvalitního čaje můžete v českobudějovickém Čajovém atelieru okusit také mnoho druhů tohoto alkoholického nápoje – samozřejmě, pokud je vám více jak osmnáct let.

Vraťme se ale ještě k „dračímu stolu“. Jedná se o originál z Číny vyřezaný z jednoho kusu dřeva. Posezení u něj je skutečným zážitkem, tento stůl se totiž stává součástí čajového obřadu. Takže – kdo chcete poznat více, neváhejte, návštěvy jistě litovat nebudete.

Obsluha Čajového atelieru doslova žije čajem a podřizuje mu vše. Ochotně poradí při výběru zkušenému i začínajícímu čajovému pijákovi, budete-li mít zájem, můžete se dozvědět mnoho o historii a přípravě tohoto nápoje. Součástí je také čajový obřad, kdy před vašimi zraky připraví první čajový nálev. Čaje se podávají v tradiční keramice, mnohdy i značně historické hodnoty.

Nedávno jsme byli se ženou na návštěvě Čajového atelieru. Majitel mi doporučil výborný puerh – ročník 1999 – a připravil mi jej ve své vlastní konvičce. Jeho slovy: „Nač bych ji měl u sebe doma, když tady poslouží lépe.“

Má žena si nechala doporučit japonský „napařovaný“ čaj Mushisei Tamaryokucha, který skončil jako třetí v japonské celonárodní soutěži. Tomuto čaji časem věnujeme na tomto čajovém blogu samostatný článek, protože si jej rozhodně zaslouží. Ale zpátky k zelené „Tamaře“, bylo zážitkem sledovat čajový obřad v tradiční japonské soupravě z padesátých let a podtácky ve tvaru listu, které byly dokonce staré celé jedno století.

V Čajovém atelieru se konají rovněž výstavy obrazů, přednášky a čas od času i hudební vystoupení – mají zde klavír. Čaje tu mají o něco dražší, než bývá obvyklé – ale většinou se jedná o skutečné „čajové špeky“. Naproti přes ulici pak majitel loni otevřel čajový obchůdek, kde můžete zakoupit jak čaje, tak krásnou keramiku.

Pokud se pustím do porovnávání – byť toto dělám nerad, patří Čajový atelier v Českých Budějovicích ke třem nejlepším čajovnám, jaké jsem u nás dosud navštívil. A to jak prostředím, obsluhou, tak především kvalitou čajů. Takže mohu jen vřele doporučit – na své si zde přijdou jak čajoví degustátoři, tak příležitostní pijáci čaje.

Dobrá čajovna v Českých Budějovicích

Dobrá čajovna v Českých Budějovicích

Po brněnské čajovně druhý čajový podnik, ve kterém jsem popil čaj a čajovna, kterou bych řadu let mohl považovat za „domovskou“.
Budějovická Dobrá čajovna patří k těm lepším zařízením ze sítě Dobrých čajoven. Vděčí za to především svému majiteli, čajovému mistrovi Ladovi. Za víc jak deset let, během nichž jsem v této čajovně proseděl desítky, možná stovky hodin a vypil podobné množství teinu, se zde vystřídalo mnoho čajmenů – takových, kteří do svého umění dali kus srdce, i „makových“, na jejichž díle byla znát nezkušenost či „neradost“ z jejich práce.
Ochutnal jsem mnoho čajů v mnohých čajovnách, ale Ladův puerh na x způsobů je snad pokaždé jedinečným zážitkem. Různé verze „Černé smrti“ a „Dalajlámových fuseklí“, experimenty v podobě šlehaného puerhu nebo tzv. „nemocniční verze“… Českobudějovická čajovna zkrátka má své kouzlo, které dovede hosta nalákat k další návštěvě. Možná v tom má své nehmotné prsty jeptiška, která je údajně v jejích zdech zazděná.

Dobrá čajovna v Českých Budějovicích se nachází v přízemí starého domu v historickém centru města, hned za zdejší dominantou – Černou věží. Je zařízena v orientálním – tureckém stylu, hosté mohou posedět u stolků zhotovených z beden od čaje, na pódiu či v malém salónku zhotoveném v domovním sklepení. Nově byla čajovna propojena se sousedními prostory, kde vzniklo další posezení u stolků a druhé menší pódium – tato část je hojně využívána příznivci vodních dýmek.
Osobně mi více vyhovovalo původní uspořádání čajovny. Teď se do ní sice vejde více lidí, ale jako by se spolu s propojením dvou dříve nesouvisejících prostor vytratilo něco z její „tajemné atmosféry“.

Pokud by se dalo něco vytknout prostředí, pak je to nedostatek světla v původní – staré části (místnost nemá okna a o osvětlení se starají žárovky a lampičky, ne každému může být pobyt v příšeří příjemný), v parném létě nebo při velkém množství lidí pak dusno, které ne vždy zcela rozptýlí u stropu zavěšený větrák.
Naopak v teplých měsících je kladem zahrádka na střeše čajovny, kde lze posedět pod otevřeným nebem. K zahrádce se stoupá po poněkud strmých dřevěných schodech – když po nich zdejší čajmeni vynášejí plné konvičky a šálky, musí občas zvládnout některé akrobatické úkony.

Čaje v českobudějovické Dobré čajovně odpovídají standartu sítě Dobrých čajoven, je-li přítomen majitel, bývají obvykle připraveny nadprůměrně a často s nějakým divadelním přídavkem.
Dříve dobarvovala atmosféru čajovny hudba z reproduktorů, v současnosti čajovna přešla na „tichý režim“. Někomu to tak může přijít klidnější a příjemnější – pokud vás však od sousedního stolku neruší hlasitý hovor některého z místních štamgastů.

Ač mi dnes již Dobrá čajovna v Českých Budějovicích nepřipadá tolik kouzelná, jako kdysi, stále ji mohu doporučit. Čajem vás nezklame a možná někde v šeru zahlédnete koutkem oka zdejší čajovou jeptišku…