Vyšly Pohádky čajových skřítků!

Právě vyšly Pohádky čajových skřítků, příběhy inspirované budějovickou Dobrou čajovnou, tamním čajmanem i pověstmi města České Budějovice.

Knihu můžete objednávat zde

Pohádky čajových skřítků

Po stopách tradice čajového obřadu – 1. část

teaceremony3O čajovém obřadu se dají popsat celé stohy pergamenu, a přesto nevystihneme všechny informace. Pokusím se v tomto malém seriálu uvést alespoň některé zajímavosti a představit tradici neodmyslitelně spjatou s čajovnictvím.

teaceremony2První zmínku o čajovém obřadu můžeme nalézt už v 8. století n. l. Zapátráme-li po bližších informacích, dozvíme se, že se původní podoba od té dnešní velmi liší. Ceremoniál probíhal v zjednodušeném pojetí a revoluci v tradici přinesla až kniha, kterou napsal čínský buddhistický kněz na konci 8. st. n. l. V ní popisuje doporučenou teplotu vody pro nálev, vhodné nádobí a příslušenství.

„Traduje se, že kdyby Matcha pocházela přímo z Japonska, čajový obřad by nedoznal takové propracovanosti, jakou známe dneska.“

Během období Nara (Japonsko 710-794 st. n. l.) se čajovník začal pěstovat i v Japonsku (semena byla dovážena z Číny), ovšem v omezeném množství, na níž také měly vliv zhoršující se čínsko-japonské vztahy (a následné konflikty od cca počátku 9.st. n. l. do 12. st. n. l.). Čaj se tak stal komoditou dostupnou pouze u duchovenstva a šlechticů, kteří jej využívali pro jeho léčivé schopnosti.

Eisai
V roce 1187 japonský kněz Myoan Eisaivy cestoval do Číny studovat tamější filozofii a náboženství. Když se vrátil, stal se zakladatelem zen-buddhismu, nechal postavit chrám zasvěcený sektě Rinzai a byl to on, díky němuž doputovala Matcha do Japonska (o čaji Matcha se můžete dočíst v jiném článku). Říká se, že byl prvním, kdo začal čaj pěstovat pro náboženské účely. Z jeho myšlenek vzešel i nápad rozemlít čajové lístky na prášek a až ten zalít horkou vodou o určité teplotě.

Dalším důležitým mezníkem byl nápad císaře Hui Tsunga, který ve své knize Ta Kuan Cha Lun (Pojednání o čaji) publikoval metodu šlehání Matchy rozpuštěné v horké vodě pomocí bambusové metličky (tzv. chasen). Právě tyto dva kroky položily základní kameny pro čajový rituál.
Během následujících staletí forma ceremoniálu zrála. Ovlivnila ji například také společenská hra Toucha, při níž se rozpoznával pravý čaj (tzv. Honcha) od nečajů nebo jiných odrůd.

teaceremony4Pro čajový obřad bylo stejně důležité prostředí, ve kterém se čaj připravoval a pil. Čajová místnost musela plnit svou funkci na jedničku. Mnoho prvků bylo převzato ze stylu Shoin: výklenek Tokonoma a v něm správně situované police Chigaidana, stolek (přístěnek) Tsuke-Shoin, rohože Taami.

ShukoPrůkopníkem a zakladatelem designu čajových místností a salonků, ve kterých i dnes probíhají tradiční obřady, byl zenový kněz Murata Shuko. Je také označován za otce čajového obřadu, protože zdokonalil etiketu a jednotlivé kroky při přípravě čaje a jeho servírování.

Samotný obřad čaje se označuje souslovím Hakobi(運 び) – Temae(点 前).
A o něm, stejně tak jako o příslušenství používaném při přípravě, se dočtete v mém dalším připravovaném článku. Čtěte náš blog a dozvíte se více.

Zdroj:
http://www.japanese-tea-ceremony.net/
http://en.wikipedia.org/wiki/Korean_tea_ceremony
http://www.zen-occidental.net/texteszen/kozengokokuron.html
http://japanese-tea-time.weebly.com/history.html
http://japansheartandculture.blogspot.cz/2010/06/tokonoma.html
http://www.rondely.com/japan/tur/data/glossary_det.htm

Rozhovor se Zbyňkem Kučerou Holubem, autorem Pohádek čajových skřítků

Pohádky čajových skřítkůSvět pohádek nás doprovází po celý život. Už jako malí jsme zbožňovali své Neználky, Myšpulíny, Kocoury v botách, Zlatovlásky, ale i třeba záporné postavy jako Mrakomora, Rumburaka a Rumplcimprcampra. Odkud se vlastně vzali? Kdo jim dal jména, barvy, zvuky i celé příběhy? Před pár dny ke mně přiletěla jedna nová pohádková kniha. Vypráví příhody malých veselých čajových skřítků, kteří se za pomoci dědečka Asámka a dalších kamarádů snaží vysvobodit zakletého čajovníka. A dnes tu mám možnost položit několik otázek samotnému autorovi. Pojďte se mnou nahlédnout za oponu jednoho pohádkového světa, který nám může být blíže, než si myslíme.

Zbyňku, jak bys popsal svou dosavadní cestu psaní?
Psaní je vskutku cesta. Člověk po ní jde a pořád něco nového objevuje, nikdy nevíš, co čeká za nejbližší zákrutou. Někdy je to fantasy a sci-fi, dobrodružství protkané tajemnem, teď jsou to zrovna pohádky. Čajoví skřítci dlouho zráli jako ten správný puerh, až si řekli o své místo ve světě.

Bral sis za vzor některého spisovatele, ať již české či zahraniční literární scény?
Ani ne jako vzor, spíš mě různí tvořiví lidé inspirují. Nezáleží, jestli mají známé nebo neznámé jméno, už jejich životní příběhy by často vydaly na spoustu knih. K fantastice jsem se dostal přes J. R. R. Tolkiena, mám rád Neila Gaimana i Terryho Prattcheta. Jako kluk jsem četl Mayovky a Tarzana, z pohádek si vzpomenu na Boženu Němcovou, ale třeba i Nekonečný příběh.

O čem vlastně Čajové pohádky jsou? A které postavy v nich vystupují?
Pohádky čajových skřítků jsou inspirované Dobrou čajovnou v Českých Budějovicích, tedy čajovnou pod Černou věží. Dlouhé roky jsem si tam chodil pro inspiraci. Skřítkům to neuniklo, a tak mi začali vyprávět svá dobrodružství. Nejprve jsem se seznámil s malým uličníkem Pueříkem, jeho sestřičkou Jasmínkou a dědečkem Asámkem. Potom se přidali zakletý čajovník, bludný kámen, zazděná jeptiška, kamenná žába a další.

Myslíš, že je kniha vhodná nejen pro děti?
Psal jsem ji nejen pro děti, ale také pro sebe, svou ženu Lucku, kamarády… Rozhodně je pro všechny, kteří mají rádi čaj.

Se kterou postavou z příběhu se nejvíce ztotožňuješ Ty?
Roky piju s oblibou puerh, takže nejvíc asi s Pueříkem. Ale něco ze mě je v každé z těch postaviček.

Kdy se Pohádky čajových skřítků objeví na pultech knihkupectví?
Vydat dětskou knihu se vším, co si zaslouží, je finančně náročné. Rozhodli jsme se proto s mým nakladatelem, že zkusíme oslovit čtenáři pomocí Startovače. Pokud se zadaří, rádi bychom Pohádky čajových skřítků celé barevné. Chceme také udělat jejich překlad do angličtiny.

A mohou si knihu zakoupit už nyní v rámci předprodeje?
Prostřednictvím Startovače. Čtenáři se tímto způsobem přímo podílejí na výsledné podobě knihy a navíc mohou získat nějaký další pěkný skřítčí dárek.
Takže nezapomeňte, i vy můžete mít doma své čajové skřítky!

Zbyňku, díky za rozhovor! A já připomenu, že pokud se chcete vypravit do kouzelného světa čajových skřítků, knihu si můžete zakoupit již nyní na adrese: https://www.startovac.cz/projekty/pohadky-cajovych-skritku/

Podpořte Pohádky čajových skřítků

Jste čajoví? Máte rádi skřítky? Podpořte pohádkovou knížku o čajových skřítcích Pueříkovi, Jasmínce a jejich dědečkovi Asámkovi. kteří se chystají vyrazit do světa.
Kniha je inspirovaná kouzelnou čajovnou pod Černou věží v Českých Budějovicích.
Více informací a skřítčí filmek můžete shlédnout zde!

Pohádky čajových skřítků

Jak si představuji kvalitní čajovnu

Určitě jste si již všimli, že mám rád čajovny, rád je navštěvuji, rád o nich píši a o radost z čajoven se dělím s Vámi v mém průvodci po čajovnách. Někdy má kritika na stranu čajovny může vypadat hodně negativní, ale vězte že tak nečiním, abych hanil něčí práci. Myslím si, že negativní kritika může přinést impulz k pozitivní změně. Každý od čajovny čaje očekáva něco jiného, takže i můj názor je určitě pro někoho neakceptovatelný nebo divný. Navštívil jsem hodně čajoven a  tu viděl něco zajímavého, tu mě něco zklamalo, tu jsem si uvědomil, jak mi něco vadí a nějak si v hlavě vysnívám svou čajovnu.

A jak si ji představuji?

Čajovna by měla mít oddělené prostory jak pro dýmky, tak místa nekuřecká, (osobně si myslím, že dýmky do čajovny ani nepatří), některým lidem dým vadí. Co nejvíce členit prostory, aby měli hosté soukromí k diskuzi. Hodně čajoven zapomíná na možnost nabídnout klasické sezení za klasickým stolem. Nabízí jen možnosti různého válení po zemi, pohovkách a tím odrazují hlavně starší návštěvníky, které již toto válení neláká, ba odrazuje. Obchodního partnera nepozvete k posezení na zem a do temného prostoru, což je nejčastější prostor, které čajovny nabízejí. Lpění na asijském, arabském stylu nebo kolonialním být taky nemusí. Celkově si dokáži představit odpoutání dobrého čaje od asijské kultury.

Zatím jsem zmiňoval prostory, ale co se od čajovny očekává jsou dobré kvalitní čaje a jejich servis. Určitě je příjemné, když při posazení dostanete automaticky karafu s vodou. K čajovému výběru, držet veliký výběr je hodně náročné hlavně v čajovnách s malou návštěvou nebo bez návštěvniků požadujicích lepší sortu čajů. Nicméně, vždy mít pár zajímavých kousků návštěvnika potěší. Tuareg si dám všude, když přijedu na návštěvu někde dál, tak se těším, že vyzkouším něco, co v mé domovské čajovně není. Takový archivní Phu-er vydrží v dobré kvalitě dlouze. Určitě si myslím, že by měl být čaj podávan v keramice určené pro tento druh čaje. Nabízen jak v možnosti „udělán“, tak v možnosti „udělat si sám“. Já si rád nechávam čaje připravit, protože si tím nastavuji měřítko sám pro sebe, jak bych měl čaj dělat a beru to jako právě žádanou službu čajovny. Připravovat si jej mohu doma a za levnější peníz. Nicméně, ani vlastní přípravě se nebráním. V tom případě by měl být čaj podávan na čajovém moři, s nádobkou na slití a vhodnou teplou vodou.

Samozřejmě to co popisuji, je asi cenově vše náročné a ocení to strašně málo hostí, protože většina končí u svého oblíbeného čaje, ale myslím si, že zase tak velké sny nemám, aby to nebylo nesplnitelné.

A co vy očekávate od kvalitní a příjemné čajovny?

Čajovny už nelákají tolik jak minulosti

Tak tímto titulkem se honosil rozsáhlý článek v páteční příloze Hospodářských novin. V článku se psalo o čajovnách, trendech, celkově článek vyzněl v duchu, lidé se naučili pít čaj a i kvalitnější popíjejí raději doma. Nicméně čajová kultura nijak u nás netrpí, ale přeci jen v čajovně už není hlava na hlavě jak tomu bylo v devadesátých letech.
Jak tomu doopravdy je, se můžeme jen dohadovat, protože asi si nikdo neudělal průzkum celého trhu, čajoven stále přibývá. Já osobně si myslím, že lidí trochu ubylo, ale je to dáno posunutím české populace, ať už finančně, tak nároky na kvalitnější služby a zboží. Zrovna hlavní model největší sítě čajoven – Dobrých čajoven – je zářnou ukázkou toho, jak stojí na své filozofii, kdy chce nabídnout z každého kousku světa nějaký čaj a nabízí jej nadprůměrné kvality. Ale pokud chcete něco opravdu lepšího, tak to v Dobré čajovně nenaleznete. Takže ona ve svém okolí vychovává čajové štamgasty, ale ti, jak objeví vyšší kvalitu ve své oblíbené sortě a mají na to, začnou hledat něco jiného. Abych nepsal jen tak všeobecně, zkrátka, chybí mi u nich archivní Puerhy, nějaký kvalitnější Darjeeling či oloong, japonský čaj, který by byl kvalitnější a mohl bych si ho v čajovně dát a nemusel si ho dělat doma.Tak tomu je u většiny čajoven. Jsou i vyjímky a myslím že ty lákají stále více zákazníků, kteří jsou ochotní do čajovny přijet za kvalitnějším čajem i z větší dálky. Ale většina čajoven svou nabídkou nijak nevybočují z průměru, který je nabízen všude. Chápu, že kvalitní dražší čaj ocení jen opravdu malé procento návštěvníků, ale když není v nabídce, tak ani nejde zjístit, zdali by se počet lidí kteří, zvolí k pití něco kvalitnějšího, zvedl. Myslím si, že další fatkory, které snižují návštěvnost, jsou v některých čajovnách nemožností posedět v pohodlné židli za klasickým stilem. Většina nabízí místo na podlaze nebo na pohovkách, ale pro starší lidi nebo nějaké obchodní jednání toto není ideální. A v neposlední řadě čajovnám přibyla konkurence v podobě kaváren, ale i jiných restaurací. Mnohé jsou nekuřácké, což je u mnoha lidí také důvod, proč chodili raději do čajovny než do zakouřené restaurace.

Ale jinak si nemyslím že by zájem lidí o čajovny upadal. Co myslíte Vy?