Vyšly Pohádky čajových skřítků!

Právě vyšly Pohádky čajových skřítků, příběhy inspirované budějovickou Dobrou čajovnou, tamním čajmanem i pověstmi města České Budějovice.

Knihu můžete objednávat zde

Pohádky čajových skřítků

Po stopách tradice čajového obřadu – 2. část

čajový obřad
Hakobi – Temae /Chadōsadō (cesta čaje) aneb etiketa čajového obřadu

V dnešním díle se podíváme na čajový rituál a jeho postup z větší blízkosti. Složitost propojená se společenskými dogmaty, jejichž studium by zabralo celý život (a možná i ještě nějaký čas navíc), mi neumožňuje zacházet až do detailního návodu. Ovšem pokusím se ho nastínit alespoň z části.

ChashitsuK čajovému obratu je možno v rámci pravidel sezvat omezený počet hostů – jako malá společnost se uvádí tři až pět lidí. Ti si všichni v čajové místnosti (tzv. Chashitsu) sednou na zem do posedu s pokrčenými koleny okolo čajového stolku. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že vydržet v této poloze 30 minut není zrovna nejpříjemnější, ale prožitek z celého rituálu vám to zcela vynahradí. První host (nebo také čestný host) bývá označen jako Shokyaku. Druhý host je Jikyaku a ostatní se nazývají jednoduše Kyaku. Také poslední návštěvník má své jméno – Tsume. Všichni hosté mají speciální funkce a zasedací pořádek (popř. pořadí). Podle něj se zapojují a provádí jednotlivé úkony čajového ceremoniálu. Například Shokyaku, coby čestný host, má za úkol udržovat konverzaci s Teishu (čajovým mistrem, hostitelem). Shokyaku se ptá Teishu na použité čajové příslušenství – kde bylo vyrobeno a kdo byl jeho tvůrcem. Je velice důležité, aby Shokyaku pokládal otázky s úctou a pokorou, jasně a zřetelně a po každé odpovědi vyjádřil vděčnost za získané informace.

Uctivé přijmutí a snězení Wagashi

WagashiObvykle první částí čajového obřadu je podávání misky nebo talířku (Hachi) s cukrovím zvaným Wagashi (je vyrobeno z ovoce a oříšků a tak trochu působí jako želé dortík). Cílem je připravit naše chuťové buňky na čajový prožitek.
Servírování zákusku probíhá následovně. Teishu sedí naproti Shokyaku a položí misku (talířek) mezi sebe a hosta. Teishu se ukloní a slovně naznačí, že toto jsou sladkosti připravené pro pohoštění hostů. Následně se ukloní i Shokyaku, uchopí oběma rukama misku s Wagashi a ukáže ji přísedícímu napravo. Tento pokrm se nesmí sníst dříve, než Teishu zahřeje horkou vodou z konvičky (Kama) misky na čaj (Chawan) a slije ji do odpadní nádobky (Kensui).
Miska se zákuskem se uchopí oběma rukama podle pravidel čajového stolování (kterou rukou a jak držet talířek, jakým směrem jej natočit aj.). Na talířku je položený zvláštní papír, tzv. Kaishi (spojený z více listů a přeložený napůl). Jeho smyslem je zabránit ušpinění talířku.

hůlky Kuromoji

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

Někdy se může podávat i jiná forma zákusku, tzv. Omogashi (je šťavnatější, ještě více sladký a tvořený pěti různými vrstvami – často sladké řasy, ovoce, oříšky a rýžové těsto).
Pokrm se konzumuje za pomoci speciálních dřevěných hůlek (Kuromoji), které jsou položeny přes talířek. Jednotliví hosté postupně zákusek snědí, aby mohli přistoupit k další fázi ceremoniálu.


Příprava čaje

příprava a šlehání pomocí ChasenPřípravu čaje má ve své režii každý z jednotlivých hostů (pokud všichni pijí ze svého Chawanu) anebo hostitel (v případě jednoho šálku, jenž koluje). Celá procedura je opět spojena s etiketou – tzn. jakou rukou uchopit konvičku s horkou vodou, misku a naběračku.
Voda v konvičce by měla dosahovat cca 80 °C. Do Chawanu si odsypeme z čajové krabičky (Cha-ire) naběračkou (Chashaku–je vyřezána z jednoho kusu bambusu nebo slonoviny) porci čaje Matcha. Přilijeme vodu a následně důkladně vyšleháme bambusovou metličkou Chasen až do pěnivé konzistence. Dostaneme tak jemný řídký čaj Usucha (existuje i varianta mnohem hustšího čaje, tzv. Koicha, jehož příprava probíhá 4 hodiny).

Pití Usucha

čajový obřadUsucha se podává spolu s Dashibukusou (brokátové plátno, něco jako utěrka, se kterou se šálek vymývá). Shokyaku má za úkol připravit misky (jak už bylo výše zmíněno, s jedním nebo více Chawanem) k servírování a představit je (jejich historii, tvůrce) ostatním hostům. Komunikace probíhá po celou dobu formou úklon a děkovných až omluvných gest směřujících k hostiteli. Jakmile si každý z hostů mističky prohlédne, ocení a vyjádří obdiv a omluvu větou: „Otemae chodai itashimasu“ (v doslovném překladu: „Děkuji Vám za připravený čaj.“) – a jsou připraveni k pití. Před usrknutím (v japonské kultuře je srkání a krkání vyjádřením spokojenosti a je společensky přípustné) by si měl každý svůj šálek otřít Chakinem (obdélníkové, bílé, konopné nebo lněné plátno), stejně tak po upití. Jakmile je dopito, odloží se šálek, který se opět otře Dashibukusou, a ta se složí na tác či polici (neboli Tanu) s čajovým nádobím.

čajový obřadMyšlenka čajového obřadu se v dnešní době pomalu vytrácí, ale její původní cesta upevňující mezilidské vztahy žije nadále. Do dneška je v Japonsku tradicí vítání hosta šálkem čaje. Když se nad tím zamyslíme, není to zas tak vzdálené našemu zvyku vítání chlebem a solí. Jiný kraj, jiná kultura, a přesto obdobné myšlení a cítění.

 

V rámci pokračování mé cesty za čajovým obřadem se v dalším díle dočtete více o čajové výbavě a jiné zajímavosti.

Zdroj:
http://japanese-tea-ceremony.net/equipment.html
https://yoko.edu.vn/wagashi-suc-hap-dan-khong-the-choi-tu/
http://fuyukokobori.com/modern-tea-ceremony/myogi-art-museum/?lang=en
http://archive.artsmia.org/art-of-asia/architecture/japanese-teahouse.cfm
http://www.ochadokoro.com/goods_en_jpy_5.html
http://flickrhivemind.net/Tags/furo,tea/Interesting
http://www.immortalgeisha.com
a z archívu autora článku

Čaj, lék, ale i součást jídla

Matcha tea

Matcha tea

Už jste někdy slyšeli o čaji Matcha? Možná při čtení mých předešlých článků anebo z jiných zdrojů. Ale co je to vlastně Matcha?
Kdybych řekl, že je to běžný zelený čaj, nebudu přesný. Ano, jedná se o zelený čaj, ale rozemletý na jemný prášek, a také je nejstarší odrůdou zastiňovaných japonských zelených čajů. Pokud navštívíte Japonsko, můžete se setkat s různými druhy Matchy.

Matcha do Japonska doputovala původně z Číny ve 12. století jako lék, díky slavnému mnichovi Mjóanu Eisaiovi, který tam odešel studovat Zen buddhismus.

kniha Mjóana Eisaina

kniha Mjóana Eisaina

Po návratu popsal ve své knize blahodárné účinky rostliny, ze které lze připravit čaj.

O její léčivosti není pochyb, protože je bohatá na živiny, antioxydanty, vlákninu a chlorofyl. Vše, co je důležité pro správný chod našeho organismu. Jedna sklenička Matchy se rovná 10 skleničkám klasického zeleného čaje, v nutričních hodnotách i z hlediska obsahu antioxydantů.

Ovšem Matcha byla nejdříve výsadou zenových kněží, aby je udržela v bdělosti při meditacích. Až v pozdější době se rozšířila prostřednictvím Shoguna (将軍 shōgun, doslovně vojenský velitel/generál, formálně jmenovaný císařem), kterého ohromila právě Eisaiova kniha.

Japonci milují chuť Matchy. Vtiskla se do jejich srdcí do té míry, že se stala součástí japonského čajového obřadu.

A jak chutná? Počáteční chuť vám bude připadat trochu nahořklá, ale pak následuje sladká, která doznívá v tónech připomínajících serenádu. Kombinace chlorofylu a aminokyselin dodává jedinečnou příchuť. Možná si při ní vybavíte hořkou čokoládu.

S pestrostí chutě je Matcha oblíbenou přísadou do sladkého pečiva, sladkostí, omáček, ale i v krémových nápojích. Japonci zašli tak daleko, že začali vyrábět také kombinaci Matchy a kávy.

čajový obřad

čajový obřad

Když jsem se pohyboval v Kyotu, navštívil jsem Kyotský čajový institut (dalo by se říci muzeum čaje), abych na vlastní kůži zažil alespoň úvod do čajového obřadu (samotný obřad se člověk učí a zdokonaluje po celý život). Je to úžasný zážitek plný detailů. Jak správně uchopit mističku. Kolik do ni nasypat čajového prášku. Jak přesně projevit úctu hostiteli. Jak čaj vyšlehat bambusovou metličkou do pěny. A mnohé další. Připadal jsem si nemotorný. Obdivuji, jak Japonci dosáhnou promyšlenou přípravou co nejchutnějšího čaje.

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

rosolový zákusek servírovaný k čajovému obřadu

Matcha dovedla čajovou kulturu k dokonalosti, když se rozšířila až do kuchyně. Při průzkumu obchodů v Osace, Kjótu nebo Naře jsem nevěřil vlastním očím, v čem všem je obsažená. Pokud máte rádi čaje, zkuste si připravit některý čajový zákusek.

Matcha cookies

Matcha cookies

Například podle tohoto receptu:

Matcha cookies

Suroviny, které budete potřebovat:

2,5 hrnku mouky
4 g Matcha
lžička prášku do pečiva
špetka soli
1 hrnek rozehřátého másla
1,5 hrnku cukru
2 žloutky
1,5 lžičky vanilkového extraktu

A pustíme se do pečení.

  • předehřejte troubu na teplotu cca 250 °C
  • v jedné míse smíchejte mouku, prášek do pečiva, čaj Matcha a sůl
  • ve druhé míse žloutky, cukr, rozehřáté máslo, vanilkový extrakt
  • důkladně promícháme směsi z obou mís, přikryjeme a vložíme na hodinu do lednice
  • těsto rozválíme do tloušťky cca 1,5 cm a např. hrnkem vykrojíme kolečka
  • kolečka pokládáme na pekáč, který je vystlaný pečícím papírem a dáme do trouby
  • pečeme cca 10-12 minut dokud není těsto lehce zabarvené
  • nakonec lehce posypeme moučkovým cukrem a necháme vychladnout

いただきます!    Itadakimasu!    Dobrou chuť! :-)

Zdroj:
http://kyotovisitors.blogspot.cz/2009/06/matcha-tea-ceremony.html
http://www.matchatea.cz/product/matcha-cookies/
fotky z čajového obřadu poskytnuty autorem článku

Marocký čaj

Marocký čaj

Marocký čaj

Historie marockého čaje je obestřena tajemstvím a existuje hned několik teorií o jeho vzniku. Původní verze vychází z toho, že se čaj v Maroku poprvé objevil ve 12. století př. n. l. díky Féničanům, kteří se usadili na severu země (ovládli oblast, kde se nachází dnešní přístav Tanger) na více než 800 let. Podle jiné hypotézy si osadníci z Maroka, tzv. Berbeři, dovezli zelenou rostlinu, jejíž původ sahal až do daleké Asie.
Je tu ale i jiná teorie.  Ta říká, že čaj přinesli Španělé a Portugalci při pokusu o dobytí Maroka. Někteří historici si však myslí, že si marocký čaj našel zcela vlastní cestu. Především díky pirátskému řemeslu (tzv. námořnímu džihádu), jemuž se v Atlantském oceánu i ve Středozemním moři dobře dařilo.
Podle verze těchto historiků se maročtí piráti zmocnili nákladu lodi naložené čajem a ten si našel zalíbení v marocké kuchyni. Nicméně to se neshoduje s tvrzením jiných odborníků, kteří tvrdí, že se čaj do marockých kuchyní rozšířil v době rozkvětu obchodu mezi Evropou a Marokem. Upřesňují, že král Moulay Ismail obdržel darem od britské královny mnoho balení zeleného čaje poté, co Maroko propustilo vězněné Evropany. A jistě by se našly i další a další názory a teorie. Inu, bez ohledu na to, jak a kdy se v Maroku poprvé čaj objevil, je to úžasný nápoj, bez kterého by se marocká kultura neobešla. Maročané jej až s posvátnou bázní začlenili mezi své tradice. Ostatně, jeho příprava se stala uměním a vidím tu určitou podobnost s japonským čajovým rituálem. Ano, jsou to odlišné kultury a jiným způsobem pojaté přípravy, a přesto tu vnímám obdobnou souvislost – spojení čajového rituálu s tradicí a zvyky.
Když se řekne marocký čaj, symbolizuje to štědrost a pohostinnost. Pobuďte v Maroku jen pár hodin a místní se vás budou snažit pohostit čajem. Ať už na tržišti, v kamenném obchůdku, hotelu nebo v domácnosti některé marocké rodiny, pokaždé zažijete nevšední zážitek.
Marocké pití čaje neslouží jen k doplnění energie (v některých případech je to spíše malá sklenka kaše tvořená spoustou cukru a zalitá trochou čaje), má i mnohem širší význam. Je součástí společenských událostí, obřadů, které vyžadují určité prostředí a tu správnou atmosféru. K příležitosti pití čaje se zpravidla zapalují kadidla, což je původní tradice určená k pročistění vzduchu. Před chvílí jste seděli v restauraci či kavárně, teď máte pocit něčeho hlubšího, intenzivnějšího. Duchovna. Ale to není všechno. Předtím, než si vypijete svůj čaj, musíte si omýt ruce ve vodě s květy pomerančovníku. Vůně, spolu s obřadní hudbou na pozadí, dokreslí váš prožitek.

Marocký čaj

servírování Marockého čaje

A jak si čaj připravíme v našich končinách?
K přípravě se používá směs sušené marocké máty (tzv. Nana, je silnější než ta naše a říká se, že má blahodárné účinky na trávící systém) a zeleného čaje (běžně se používá Gunpowder), kterou si můžete zakoupit už připravenou, příp. si složky smícháte podle sebe. Čajovou směs zalijeme vodou o teplotě 70 až 80 °C a necháme louhovat cca 10 až 15 minut. Nálev přecedíme, osladíme cukrem, medem nebo karamelem a v kovové či keramické konvičce jej servírujeme spolu s malými skleničkami, do kterých jej můžeme nalévat z výšky, aby trochu pěnil. Na povrchu dozdobíme lístky máty. Máme prostřeno a nyní si můžeme vychutnávat vůni a doušky nezaměnitelné chuti, při nichž si budete připadat jak v nějaké orientální pohádce – třeba o Aladdinovi nebo Šeherezádě.

Zdroj: http://www.moroccoworldnews.com/2012/06/45382/moroccan-tea-a-fixture-in-every-moroccan-home-2/ a http://www.moroccoworldnews.com/2013/01/75738/moroccan-tea-a-pleasing-drink-amid-exotic-ritualized-protocol/

Jak připravit zelený čaj

Zelený čaj se nezalévá horkou vodou, ale cca 70-90 stupni Celsia. Takovou vodu si připravíte tak, že vodu přivedete do varu a pak ji necháte minutu až dvě zchladnout. Pokud je zelený čaj vícenálevový, další nálevy byste měli zalévat teplejší vodou.

4-5 g čaje zaléváme 2,5 dcl vody, čaj vylouhujem 4-5 minut. Potom čaj z konvičky vyjmeme nebo celou vodu (čaj) scedíme do misky. Při slití si musíme pohlídat, aby v čaji nezůstala žádná voda, protože by i nadále docházelo k louhování a příští nálev by byl hořký.

O přípravě zeleného čaje podrobněji

Když čaj zalejeme horkou vodou, bude hořký a při dalších nálevech nebude vydatný. Pokud jej zalejeme chladnější vodou, tak se zase nevylouhujou ty správné látky, které od čaje očekáváme.

Další nálevy se zalévají teplejší vodou a louhují déle – pokud ovšem čaj vydrží více nálevů. Pokud nejste na zelený čaj zvyklí, louhujte jej raději kratší dobu, aby byla jeho chuť jemnější. Nespoléhejte se příliš na to, že váhu sušených lístků odměříte čajovou lžičkou. Čaje jsou svinovány a sušeny mnoha způsoby, takže se jejich váha může dost lišit.