Vyšly Pohádky čajových skřítků!

Právě vyšly Pohádky čajových skřítků, příběhy inspirované budějovickou Dobrou čajovnou, tamním čajmanem i pověstmi města České Budějovice.

Knihu můžete objednávat zde

Pohádky čajových skřítků

Po stopách tradice čajového obřadu – 1. část

teaceremony3O čajovém obřadu se dají popsat celé stohy pergamenu, a přesto nevystihneme všechny informace. Pokusím se v tomto malém seriálu uvést alespoň některé zajímavosti a představit tradici neodmyslitelně spjatou s čajovnictvím.

teaceremony2První zmínku o čajovém obřadu můžeme nalézt už v 8. století n. l. Zapátráme-li po bližších informacích, dozvíme se, že se původní podoba od té dnešní velmi liší. Ceremoniál probíhal v zjednodušeném pojetí a revoluci v tradici přinesla až kniha, kterou napsal čínský buddhistický kněz na konci 8. st. n. l. V ní popisuje doporučenou teplotu vody pro nálev, vhodné nádobí a příslušenství.

„Traduje se, že kdyby Matcha pocházela přímo z Japonska, čajový obřad by nedoznal takové propracovanosti, jakou známe dneska.“

Během období Nara (Japonsko 710-794 st. n. l.) se čajovník začal pěstovat i v Japonsku (semena byla dovážena z Číny), ovšem v omezeném množství, na níž také měly vliv zhoršující se čínsko-japonské vztahy (a následné konflikty od cca počátku 9.st. n. l. do 12. st. n. l.). Čaj se tak stal komoditou dostupnou pouze u duchovenstva a šlechticů, kteří jej využívali pro jeho léčivé schopnosti.

Eisai
V roce 1187 japonský kněz Myoan Eisaivy cestoval do Číny studovat tamější filozofii a náboženství. Když se vrátil, stal se zakladatelem zen-buddhismu, nechal postavit chrám zasvěcený sektě Rinzai a byl to on, díky němuž doputovala Matcha do Japonska (o čaji Matcha se můžete dočíst v jiném článku). Říká se, že byl prvním, kdo začal čaj pěstovat pro náboženské účely. Z jeho myšlenek vzešel i nápad rozemlít čajové lístky na prášek a až ten zalít horkou vodou o určité teplotě.

Dalším důležitým mezníkem byl nápad císaře Hui Tsunga, který ve své knize Ta Kuan Cha Lun (Pojednání o čaji) publikoval metodu šlehání Matchy rozpuštěné v horké vodě pomocí bambusové metličky (tzv. chasen). Právě tyto dva kroky položily základní kameny pro čajový rituál.
Během následujících staletí forma ceremoniálu zrála. Ovlivnila ji například také společenská hra Toucha, při níž se rozpoznával pravý čaj (tzv. Honcha) od nečajů nebo jiných odrůd.

teaceremony4Pro čajový obřad bylo stejně důležité prostředí, ve kterém se čaj připravoval a pil. Čajová místnost musela plnit svou funkci na jedničku. Mnoho prvků bylo převzato ze stylu Shoin: výklenek Tokonoma a v něm správně situované police Chigaidana, stolek (přístěnek) Tsuke-Shoin, rohože Taami.

ShukoPrůkopníkem a zakladatelem designu čajových místností a salonků, ve kterých i dnes probíhají tradiční obřady, byl zenový kněz Murata Shuko. Je také označován za otce čajového obřadu, protože zdokonalil etiketu a jednotlivé kroky při přípravě čaje a jeho servírování.

Samotný obřad čaje se označuje souslovím Hakobi(運 び) – Temae(点 前).
A o něm, stejně tak jako o příslušenství používaném při přípravě, se dočtete v mém dalším připravovaném článku. Čtěte náš blog a dozvíte se více.

Zdroj:
http://www.japanese-tea-ceremony.net/
http://en.wikipedia.org/wiki/Korean_tea_ceremony
http://www.zen-occidental.net/texteszen/kozengokokuron.html
http://japanese-tea-time.weebly.com/history.html
http://japansheartandculture.blogspot.cz/2010/06/tokonoma.html
http://www.rondely.com/japan/tur/data/glossary_det.htm

Rozhovor se Zbyňkem Kučerou Holubem, autorem Pohádek čajových skřítků

Pohádky čajových skřítkůSvět pohádek nás doprovází po celý život. Už jako malí jsme zbožňovali své Neználky, Myšpulíny, Kocoury v botách, Zlatovlásky, ale i třeba záporné postavy jako Mrakomora, Rumburaka a Rumplcimprcampra. Odkud se vlastně vzali? Kdo jim dal jména, barvy, zvuky i celé příběhy? Před pár dny ke mně přiletěla jedna nová pohádková kniha. Vypráví příhody malých veselých čajových skřítků, kteří se za pomoci dědečka Asámka a dalších kamarádů snaží vysvobodit zakletého čajovníka. A dnes tu mám možnost položit několik otázek samotnému autorovi. Pojďte se mnou nahlédnout za oponu jednoho pohádkového světa, který nám může být blíže, než si myslíme.

Zbyňku, jak bys popsal svou dosavadní cestu psaní?
Psaní je vskutku cesta. Člověk po ní jde a pořád něco nového objevuje, nikdy nevíš, co čeká za nejbližší zákrutou. Někdy je to fantasy a sci-fi, dobrodružství protkané tajemnem, teď jsou to zrovna pohádky. Čajoví skřítci dlouho zráli jako ten správný puerh, až si řekli o své místo ve světě.

Bral sis za vzor některého spisovatele, ať již české či zahraniční literární scény?
Ani ne jako vzor, spíš mě různí tvořiví lidé inspirují. Nezáleží, jestli mají známé nebo neznámé jméno, už jejich životní příběhy by často vydaly na spoustu knih. K fantastice jsem se dostal přes J. R. R. Tolkiena, mám rád Neila Gaimana i Terryho Prattcheta. Jako kluk jsem četl Mayovky a Tarzana, z pohádek si vzpomenu na Boženu Němcovou, ale třeba i Nekonečný příběh.

O čem vlastně Čajové pohádky jsou? A které postavy v nich vystupují?
Pohádky čajových skřítků jsou inspirované Dobrou čajovnou v Českých Budějovicích, tedy čajovnou pod Černou věží. Dlouhé roky jsem si tam chodil pro inspiraci. Skřítkům to neuniklo, a tak mi začali vyprávět svá dobrodružství. Nejprve jsem se seznámil s malým uličníkem Pueříkem, jeho sestřičkou Jasmínkou a dědečkem Asámkem. Potom se přidali zakletý čajovník, bludný kámen, zazděná jeptiška, kamenná žába a další.

Myslíš, že je kniha vhodná nejen pro děti?
Psal jsem ji nejen pro děti, ale také pro sebe, svou ženu Lucku, kamarády… Rozhodně je pro všechny, kteří mají rádi čaj.

Se kterou postavou z příběhu se nejvíce ztotožňuješ Ty?
Roky piju s oblibou puerh, takže nejvíc asi s Pueříkem. Ale něco ze mě je v každé z těch postaviček.

Kdy se Pohádky čajových skřítků objeví na pultech knihkupectví?
Vydat dětskou knihu se vším, co si zaslouží, je finančně náročné. Rozhodli jsme se proto s mým nakladatelem, že zkusíme oslovit čtenáři pomocí Startovače. Pokud se zadaří, rádi bychom Pohádky čajových skřítků celé barevné. Chceme také udělat jejich překlad do angličtiny.

A mohou si knihu zakoupit už nyní v rámci předprodeje?
Prostřednictvím Startovače. Čtenáři se tímto způsobem přímo podílejí na výsledné podobě knihy a navíc mohou získat nějaký další pěkný skřítčí dárek.
Takže nezapomeňte, i vy můžete mít doma své čajové skřítky!

Zbyňku, díky za rozhovor! A já připomenu, že pokud se chcete vypravit do kouzelného světa čajových skřítků, knihu si můžete zakoupit již nyní na adrese: https://www.startovac.cz/projekty/pohadky-cajovych-skritku/

Podpořte Pohádky čajových skřítků

Jste čajoví? Máte rádi skřítky? Podpořte pohádkovou knížku o čajových skřítcích Pueříkovi, Jasmínce a jejich dědečkovi Asámkovi. kteří se chystají vyrazit do světa.
Kniha je inspirovaná kouzelnou čajovnou pod Černou věží v Českých Budějovicích.
Více informací a skřítčí filmek můžete shlédnout zde!

Pohádky čajových skřítků

Čajírna & Kafírna U Tří lvů, České Budějovice

Čajírna & Kafírna U Tří lvů, České Budějovice

Třetí českobudějovická čajovna není tak úplně ortodoxním zařízením, kromě čajů (cca 40 druhů ze čtyř kontinentů) za příznivou cenu si zde vyberete i z mnoha druhů výborné kávy, můžete ochutnat Čokoládu mocných Aztéků nebo si dát studenou či ohřátou medovinu. Na své si zde přijdou také příznivci vodních dýmek – v tomto ohledu se čajírna chlubí nejširší nabídkou tabáků v jihočeském kraji.

Čajírna a Kafírna má letitou tradici a patří k nejstarším zařízením svého druhu v Českých Budějovicích, mezi místními pijáky čaje si našla řadu příznivců. Dříve sídlila v ulici, podle které získala svůj název – tedy v ulici U Tří lvů, potom několik let přežívala na malém dvorku za hudebním klubem Černý velbloud, aby loňského roku navázala na zašlou slávu v nových prostorách v centru města.

Dům, v němž nyní sídlí „nová“ Čajírna a Kafírna U Tří lvů, se nachází na místě městských hradeb. V přízemí naleznete čajový pultík s obsluhou a posezení u stolků se židlemi v evropském stylu. V teplejších měsících je také přístupná zahrádka s přízemním podiem pro posezení na polštářcích pod starou hradební zdí. Zvláště večer, při zapálených zahradních loučích, má zahrádka své kouzlo.

Z přízemí vede točité požární schodiště do horního patra, které je zařízeno ve „východním duchu“, o osvětlení se starají papírové lustry a závěsy s tibetskými motivy. Najdete zde tři podia – jedno velké a dvě menší, také stolek se židlemi. K dispozici je malá knihovnička, deskové hry, k čaji a kávě vám hraje příjemná hudba. Vše umocňuje výhled přes hradební zídku do městského parku, příp. z opačné strany do úzké Hradební ulice. Na stěnách visí vystavené obrazy či fotografie místních umělců, bývají tu také hudební vystoupení.

V Čajírně a Kafírně se můžete připojit na internet prostřednictvím wi-fi, jsou zde k dispozici také elektrické zásuvky – takže ideální místo (nejen) pro studenty, kteří si potřebují na chvíli vydechnout nebo v klidu pořešit domácí úkoly.

Čajovna jedna báseň, Praha

Čajovna jedna báseň

Tato pražská čajovna nacházející se Pod Nuselskými schody je čarovným místem. Když k ní přicházíte, můžete u dveří potkat kočku, která vás požádá, abyste ji vpustili dovnitř. Čajovna jedna báseň je totiž čajovnou „kočičí“. Až si budete chtít odložit čepici nebo klobouk na věšák a náhle se cosi pohne, nelekejte se – chlupatí obyvatelé jsou patrony tohoto místa, střeží jeho klid a přidávají mu na už tak kouzelné atmosféře.

V Čajovně jedna báseň mají velký výběr vysoce kvalitních čajů. Svůj šálek si můžete vychutnat buďto v místnosti hned s několika samostatnými podii, k nimž stoupají schůdky a vy si na nich budete připadat tak trochu jako na kapitánském můstku nějaké lodi, v jiné části čajovny se dá naopak posedět u stolku nebo na gauči.

Jak už jsem zmínil, v této pražské čajovně na vás čeká velmi zajímavý sortiment čajů, některé z nich jsem viděl vůbec poprvé. Jedna báseň má originálně – řekl bych „snově“ – řešený prostor. Stěny jsou malované pastelovými barvami, jeden z vchodů spojujících dvě různá oddělení je ve tvaru podkovy a vyvolává dojem hobití nory. Unikátní je také přírodně tvarovaný čajový pult. V čajovně je možné posedět v příjemné atmosféře s větší skupinou přátel, ale klidný koutek zde najdou i osamělí pijáci čaje, čtenář s knihou či zamilované páry.

Nedivím se, že Čajovna Jedna báseň žije bohatým kulturním životem, toto místo k něčemu takovému přímo vybízí. Odehrává se tu řada zajímavých přednášek a koncertů.

Pokud sem zavítáte, nezapomeňte vzít něco na zub pro zdejší kočičí strážce, třeba se k vám přitulí a nechají se od vás pohladit…