Tom se představuje

Duší věčný teenager zajímající se o čaje, jejich kulturu a hledající i ty nejmenší niance krásna kolem sebe.

Čajová zmrzlina pro mlsné jazýčky

Čajová zmrzlinaMáte-li rádi čaj, vaší pozornosti by neměla uniknout zmrzlina ze zeleného čaje. Tento populární dezert, který se zrodil v Japonsku, pronikl do světa v různých podobách. Například coby hustá smetanová zmrzlina, ale také jako ledové kousky polité čajovou šťávou anebo třeba vyšlehaný čajový krém s kousky ovoce. Můžeme se domýšlet, kdy přesně a při jaké příležitosti čajová zmrzlina vznikla.
ledová tříšť s čajemZ dochovaných pramenů se podávala na konci 19. století v japonské kuchyni ledová tříšť politá čajovým nektarem (mj. i v dalších variantách: s jahodami, vanilkou nebo čokoládou). Verze se smetanovou zmrzlinou se v zemi vycházejícího slunce začala objevovat až v 90. letech. Základem ledového pamlsku je Matcha (více se o ní můžete dočíst v článku „Čaj, lék, ale i součást jídla“) a ostatní suroviny se odvíjí podle způsobu přípravy.
Charakteristickými znaky zmrzliny jsou sytě zelená barva a chuť chlazeného zeleného čaje. Jak sám říkávám, jednou ochutnáte a hned se zamilujete.
Zmrzlinový krém si můžete připravit sami, například podle tohoto receptu.
smetanová zmrzlina z Matchy
Čajová smetanová zmrzlina
(z knihy receptů New Tastes in Green Tea, autor Mutsuko Tokunaga)

2 šálky mléka
4 žloutky
2/3 šálku cukru
1 lžíce kukuřičného škrobu
1/3 lžičky soli
4 lžíce Matchy + 2/3 šálku horké vody
1 šálek čerstvé smetany
1 středně velký pomeranč nakrájený na díly
čerstvé třešně

1.) V malém rendlíku ohřejeme mléko asi na 60 °C a odstavíme.

2.) Do dalšího kastrůlku vložíme žloutky a lehce promícháme. Přidáme cukr, kukuřičný škrob, sůl a metličkou vyšleháme do hladka. Do směsi postupně vlijeme ohřáté mléko a zase důkladně smícháme (je důležité, aby nevznikly hrudky).

3.) Kastrůlek postavíme na mírný plamen a za stálého míchání povaříme, dokud kaše nezhoustne. Potom odstavíme.

4.) Matchu vsypeme do ohřáté vody a promícháme.

5.) V misce našleháme smetanu, přidáme směs z kastrůlku, rozpuštěnou Matchu a šleháme do hladkého krému.

6.) Hotový krém vložíme do mrazáku. Po 2 hodinách vyjmeme, promícháme lžící, našleháme a dáme opět do mrazáku. Toto zopakujeme ještě tak 3-4x (je důležité pohlídat si, aby byla zmrzlina bez hrudek).

7.) A máme hotovo. Zmrzlinový krém můžeme podávat s plátky pomeranče či třešněmi.

Zdroj:
http://www.matchasource.com/green-tea-ice-cream-s/22.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Green_tea_ice_cream
a vlastní fotka autora

Čaj, lék, ale i součást jídla

Matcha tea

Matcha tea

Už jste někdy slyšeli o čaji Matcha? Možná při čtení mých předešlých článků anebo z jiných zdrojů. Ale co je to vlastně Matcha?
Kdybych řekl, že je to běžný zelený čaj, nebudu přesný. Ano, jedná se o zelený čaj, ale rozemletý na jemný prášek, a také je nejstarší odrůdou zastiňovaných japonských zelených čajů. Pokud navštívíte Japonsko, můžete se setkat s různými druhy Matchy.

Matcha do Japonska doputovala původně z Číny ve 12. století jako lék, díky slavnému mnichovi Mjóanu Eisaiovi, který tam odešel studovat Zen buddhismus.

kniha Mjóana Eisaina

kniha Mjóana Eisaina

Po návratu popsal ve své knize blahodárné účinky rostliny, ze které lze připravit čaj.

O její léčivosti není pochyb, protože je bohatá na živiny, antioxydanty, vlákninu a chlorofyl. Vše, co je důležité pro správný chod našeho organismu. Jedna sklenička Matchy se rovná 10 skleničkám klasického zeleného čaje, v nutričních hodnotách i z hlediska obsahu antioxydantů.

Ovšem Matcha byla nejdříve výsadou zenových kněží, aby je udržela v bdělosti při meditacích. Až v pozdější době se rozšířila prostřednictvím Shoguna (将軍 shōgun, doslovně vojenský velitel/generál, formálně jmenovaný císařem), kterého ohromila právě Eisaiova kniha.

Japonci milují chuť Matchy. Vtiskla se do jejich srdcí do té míry, že se stala součástí japonského čajového obřadu.

A jak chutná? Počáteční chuť vám bude připadat trochu nahořklá, ale pak následuje sladká, která doznívá v tónech připomínajících serenádu. Kombinace chlorofylu a aminokyselin dodává jedinečnou příchuť. Možná si při ní vybavíte hořkou čokoládu.

S pestrostí chutě je Matcha oblíbenou přísadou do sladkého pečiva, sladkostí, omáček, ale i v krémových nápojích. Japonci zašli tak daleko, že začali vyrábět také kombinaci Matchy a kávy.

čajový obřad

čajový obřad

Když jsem se pohyboval v Kyotu, navštívil jsem Kyotský čajový institut (dalo by se říci muzeum čaje), abych na vlastní kůži zažil alespoň úvod do čajového obřadu (samotný obřad se člověk učí a zdokonaluje po celý život). Je to úžasný zážitek plný detailů. Jak správně uchopit mističku. Kolik do ni nasypat čajového prášku. Jak přesně projevit úctu hostiteli. Jak čaj vyšlehat bambusovou metličkou do pěny. A mnohé další. Připadal jsem si nemotorný. Obdivuji, jak Japonci dosáhnou promyšlenou přípravou co nejchutnějšího čaje.

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

rosolový zákusek servírovaný k čajovému obřadu

Matcha dovedla čajovou kulturu k dokonalosti, když se rozšířila až do kuchyně. Při průzkumu obchodů v Osace, Kjótu nebo Naře jsem nevěřil vlastním očím, v čem všem je obsažená. Pokud máte rádi čaje, zkuste si připravit některý čajový zákusek.

Matcha cookies

Matcha cookies

Například podle tohoto receptu:

Matcha cookies

Suroviny, které budete potřebovat:

2,5 hrnku mouky
4 g Matcha
lžička prášku do pečiva
špetka soli
1 hrnek rozehřátého másla
1,5 hrnku cukru
2 žloutky
1,5 lžičky vanilkového extraktu

A pustíme se do pečení.

  • předehřejte troubu na teplotu cca 250 °C
  • v jedné míse smíchejte mouku, prášek do pečiva, čaj Matcha a sůl
  • ve druhé míse žloutky, cukr, rozehřáté máslo, vanilkový extrakt
  • důkladně promícháme směsi z obou mís, přikryjeme a vložíme na hodinu do lednice
  • těsto rozválíme do tloušťky cca 1,5 cm a např. hrnkem vykrojíme kolečka
  • kolečka pokládáme na pekáč, který je vystlaný pečícím papírem a dáme do trouby
  • pečeme cca 10-12 minut dokud není těsto lehce zabarvené
  • nakonec lehce posypeme moučkovým cukrem a necháme vychladnout

いただきます!    Itadakimasu!    Dobrou chuť! :-)

Zdroj:
http://kyotovisitors.blogspot.cz/2009/06/matcha-tea-ceremony.html
http://www.matchatea.cz/product/matcha-cookies/
fotky z čajového obřadu poskytnuty autorem článku

Marocký čaj

Marocký čaj

Marocký čaj

Historie marockého čaje je obestřena tajemstvím a existuje hned několik teorií o jeho vzniku. Původní verze vychází z toho, že se čaj v Maroku poprvé objevil ve 12. století př. n. l. díky Féničanům, kteří se usadili na severu země (ovládli oblast, kde se nachází dnešní přístav Tanger) na více než 800 let. Podle jiné hypotézy si osadníci z Maroka, tzv. Berbeři, dovezli zelenou rostlinu, jejíž původ sahal až do daleké Asie.
Je tu ale i jiná teorie.  Ta říká, že čaj přinesli Španělé a Portugalci při pokusu o dobytí Maroka. Někteří historici si však myslí, že si marocký čaj našel zcela vlastní cestu. Především díky pirátskému řemeslu (tzv. námořnímu džihádu), jemuž se v Atlantském oceánu i ve Středozemním moři dobře dařilo.
Podle verze těchto historiků se maročtí piráti zmocnili nákladu lodi naložené čajem a ten si našel zalíbení v marocké kuchyni. Nicméně to se neshoduje s tvrzením jiných odborníků, kteří tvrdí, že se čaj do marockých kuchyní rozšířil v době rozkvětu obchodu mezi Evropou a Marokem. Upřesňují, že král Moulay Ismail obdržel darem od britské královny mnoho balení zeleného čaje poté, co Maroko propustilo vězněné Evropany. A jistě by se našly i další a další názory a teorie. Inu, bez ohledu na to, jak a kdy se v Maroku poprvé čaj objevil, je to úžasný nápoj, bez kterého by se marocká kultura neobešla. Maročané jej až s posvátnou bázní začlenili mezi své tradice. Ostatně, jeho příprava se stala uměním a vidím tu určitou podobnost s japonským čajovým rituálem. Ano, jsou to odlišné kultury a jiným způsobem pojaté přípravy, a přesto tu vnímám obdobnou souvislost – spojení čajového rituálu s tradicí a zvyky.
Když se řekne marocký čaj, symbolizuje to štědrost a pohostinnost. Pobuďte v Maroku jen pár hodin a místní se vás budou snažit pohostit čajem. Ať už na tržišti, v kamenném obchůdku, hotelu nebo v domácnosti některé marocké rodiny, pokaždé zažijete nevšední zážitek.
Marocké pití čaje neslouží jen k doplnění energie (v některých případech je to spíše malá sklenka kaše tvořená spoustou cukru a zalitá trochou čaje), má i mnohem širší význam. Je součástí společenských událostí, obřadů, které vyžadují určité prostředí a tu správnou atmosféru. K příležitosti pití čaje se zpravidla zapalují kadidla, což je původní tradice určená k pročistění vzduchu. Před chvílí jste seděli v restauraci či kavárně, teď máte pocit něčeho hlubšího, intenzivnějšího. Duchovna. Ale to není všechno. Předtím, než si vypijete svůj čaj, musíte si omýt ruce ve vodě s květy pomerančovníku. Vůně, spolu s obřadní hudbou na pozadí, dokreslí váš prožitek.

Marocký čaj

servírování Marockého čaje

A jak si čaj připravíme v našich končinách?
K přípravě se používá směs sušené marocké máty (tzv. Nana, je silnější než ta naše a říká se, že má blahodárné účinky na trávící systém) a zeleného čaje (běžně se používá Gunpowder), kterou si můžete zakoupit už připravenou, příp. si složky smícháte podle sebe. Čajovou směs zalijeme vodou o teplotě 70 až 80 °C a necháme louhovat cca 10 až 15 minut. Nálev přecedíme, osladíme cukrem, medem nebo karamelem a v kovové či keramické konvičce jej servírujeme spolu s malými skleničkami, do kterých jej můžeme nalévat z výšky, aby trochu pěnil. Na povrchu dozdobíme lístky máty. Máme prostřeno a nyní si můžeme vychutnávat vůni a doušky nezaměnitelné chuti, při nichž si budete připadat jak v nějaké orientální pohádce – třeba o Aladdinovi nebo Šeherezádě.

Zdroj: http://www.moroccoworldnews.com/2012/06/45382/moroccan-tea-a-fixture-in-every-moroccan-home-2/ a http://www.moroccoworldnews.com/2013/01/75738/moroccan-tea-a-pleasing-drink-amid-exotic-ritualized-protocol/

Bombilla a Kalabasa

V minulém článku jsem psal o historii Yerba maté a návodu na přípravu, ve kterém uvádím, že k pití je zapotřebí Kalabasy a Bombilly. Ovšem, co to vlastně je ta Kalabasa a Bombilla?

brazilská Kalabasa

brazilská Kalabasa

Bombilla je vlastně brčko, které se používá k tradičnímu pití Yerba maté. Název vychází z latinsko-americké španělštiny. V portugalštině se používá výraz „Bomba“ a v arabštině „Masassa“. Bombilla může být vyrobena z cukrové třtiny nebo různých druhů kovů (nerezu, alpaky, argentanu, což je slitina mědi, niklu a cínu).
V průběhu historie se lidé snažili nejrůznějšími způsoby maté filtrovat. Yerba maté se vyrábí sušením, nasekáním na drobno a následným rozmixováním na prášek (což je podobné u japonské Matchy). Filtrace je proto obzvlášť důležitá a Bombilla je na konci opatřena malými otvory – tzv. sítkem.
Původně se vyráběla z rákosu nebo tenkého bambusu a konec byl opatřen malým sítkem utkaným z koňských žíní nebo opatřen kouskem tkaniny.
Bombillu seženete od nejlevnějších variant až po velmi drahé kousky. Tzv. Stříbrnou Sterling Bombillu a Zlatou Bombillu je v dnešní době obtížné sehnat, protože náklady na syntézu kovů jsou v Jižní Americe, kde se vyrábí, velmi vysoké. A proto se investoři soustředí spíše na levnější alternativy.
Tradiční Bombillu nelze rozebrat, ale čištění lze vyřešit za pomoci starého kartáčku na zuby nebo špendlíku. Ovšem dnes se již setkáme i se šroubovací, kterou snadno rozeberete a vyčistíte vnitřek.

Kalabasa a Porongo

Kalabasa a Porongo

K Bombille potřebujeme nádobku a existují různé druhy, ve kterých se Yerba maté podává. Nejpopulárnější z nich jsou vyrobeny z tykve, dřeva nebo rohoviny. Existuje i tzv. Latter, který je používán výhradně pro podávání nápoje Terere, což je maté za studena. Chcete-li si prožít tradiční chuť, je důležité dodržet přesný postup a maté podávat ve správné nádobě. Nejběžněji se používá tzv. Kalabasa vyrobená z tykve (Lagenaria siceraria). Povrch může být vyzdobený barvami, tvarovaný, potažený kůží nebo zdobený kovovými prvky, což některé Kalabasy staví mezi umělecké kousky a odrazí se to i na jejich ceně.
Otvor Kalabasy se někdy opatří kovovým kroužkem (tzv. Virolou), ta má na okrajích zabránit vzniku trhlin.
Kalabasy se vyrábí ve 2 typech:

Kalabasa klasická je vyrobena z dolní části tykve a jedná se o nejběžnější nádobku pro maté. Nevýhodou však je, že je náchylnější na vznik plísní, a proto je dobré ji uchovávat v suchu, když se nepoužívá. Navíc je u ní riziko prasknutí. Nejběžnější objem bývá 150-350 ml., ale existují i 500 ml. verze.

Porongo se vyrábí z horní části tykve a má silnější stěny, což je výhoda. Čaj se udrží déle teplý. Ale hlavní výhodou je větší odolnost proti plísním a menší náchylnost na popraskání. Protože nemívá dno, opatřuje se kovovou základnou nebo se potáhne kůži. Kapacita bývá obvykle 250-400 ml., jsou však i nižší 150 ml., příp. objemnější – 500 ml.

klasická Kalabasa

klasická Kalabasa

Platí pravidlo, že čím častěji Kalabasu používáte a věnujete jí péči, tím je více odolná proti plísním. Navíc stěny absorbují z matéčka vůni i chuť, což je dobré pro budoucí prožitek z pití.
Pokud jde o péči, jakmile čaj dopijete, je dobré Kalabasu zbavit čajových lístků, důkladně ji omýt, otřít utěrkou a nechat sušit na suchém místě. V zimě je navíc dobré ponechat ji někde v teple. Povrch (ne však vnitřek) můžete otřít utěrkou namočenou v trošce oleje.

Jestliže by se vám nějak poničila, můžete si vzít příklad z obyvatel Argentiny. Místní lidé se s poškozenou Kalabasou nedokáží rozloučit a snaží se ji vyspravit, jak se dá. Například praskliny opraví ovčími střevy. Jiní zase použijí koňské žíně. Jsou vynalézaví.

Je úžasné, kolik času uplynulo a z původně pralesního zvyku, který se neobejde bez tradiční Bombilly a Kalabasy, se stala tradice rozšířená po celém světě.

Zdroj: http://yerbamateinfo.com/calabash-yerba-mate-gourds.html

Yerba maté, historie i současnost

Guaraní kmen

Kmen Guaraní byl polokočovný lesní lid žijící v Jižní Americe a tito indiáni byli prvními zaznamenanými lidmi, kteří vyráběli a pili čaj/nápoj nazývající se Yerba maté. Strom (resp. keř, Cesmína paraguayská), z jehož listů se čaj připravuje, považovali za dar a samotný čaj nápojem bohů. Byl pro ně nejen zdrojem živin a energie, ale sehrál také společenskou úlohu, protože byl používán jako součást náboženských rituálů. Navíc sloužil ke směnnému obchodu s jinými jihoamerickými národy, například Inky a Charrúasy.

Yerba Maté

Když přišli počátkem 16. století do oblasti, kde se nachází dnešní Argentina, španělští kolonizátoři a zjistili, že domorodci popíjejí zvláštní nápoj, zvědavost jim nedala a ochutnali ho. A protože je čaj zaujal, naučili se jeho přípravu. O čaj se začal rodit zájem, především díky jezuitům, kteří ho v průběhu 16. století zpopularizovali. Ostatně, jezuité byli zároveň po Guaranech prvními lidmi, kteří objevili tajemný způsob, jak vyklíčit semínka stromu Cesmína paraguayská. Když však byli v roce 1767 jezuité vyhnáni, znalosti o pěstování stromu se spolu s plantážemi vytratily.

Yerba maté

Yerba maté

Výroba Yerba maté sice pokračovala i později, ale Cesmíny už nebyly pěstovány na plantážích. Během tohoto období docházelo k odlesňování ploch, rozvoji chovu dobytka, a tak tzv. kočovní kovbojové (převážně v jihoamerických prériích východně od And), kteří byli potomky Španělů či míšenci Španělů a původních obyvatel (tzv. mesticové), se stávali jedinými vášnivými pijany tohoto povzbuzujícího nápoje. Popíjeli jej převážně o večerech, po náročném dni u táboráku.

Cesmína paraguayská

Cesmína paraguayská

Metoda klíčení mohla být znovu objevena už v 19. století francouzským botanikem, ale protože po svém objevu zmizel, ztratilo se i s ním toto tajemství. Ne však na dlouho.
Hádanka byla konečně rozluštěna počátkem 20. století. Aby semena vyklíčila, musí projít trávicím ústrojím ptáka, jinak nevzejdou. A tak se mohlo na plantáže navrátit pěstování Cesmíny paraguayské. Dnes se Cesmína pěstuje v částech Argentiny, Brazílie, Chile, Paraguaye a Uruguae.
Přes snahy o pěstování i na jiných kontinentech nikdo nepochodil. Klimatické a půdní podmínky musí být shodné s jihoamerickými. Ostatně, strom potřebuje stálou teplotu mezi 16 až 28°C, nadmořskou výšku 500 až 1000 metrů a vydatnou vlhkost, aby pak dorůstal do velikosti 15 až 20 metrů (nicméně nejběžnější výškou je 6 až 8 metrů). Lístky rostou střídavě a mají typický vejčitý tvar s kožovitým (voskovým) charakterem a na okraji jsou lehce zubaté. Listy, které se zpracovávají, dorůstají maximálně do 15 centimetrové délky a 5 centimetrové šířky. V paždí lístků vyrůstají svazečky bílých květů, které později vytvářejí výrazně červené kulovité a peckovité ovoce.

Kalabasa s Bombillou

Kalabasa s Bombillou

A jak se nápoj připravuje?
V 6 krocích.

1.) Nejdříve naplníme Kalabasu nebo jinou nádobu určenou k pití (ovšem pro tradiční způsob je Kalabasa nezbytná) ze tří čtvrtin Yerba maté. Toto množství je opravdu tak akorát. Velmi špatně se pije, když je Maté uvnitř příliš málo nebo naopak mnoho.

2.) Vrchní část nádoby přikryjeme rukou, otočíme do horizontální polohy a několikrát jemně zatřepáme a zakroužíme. Díky této činnosti se dostanou jemnější prachové části na okraj nádoby a ty větší vytvoří přirozený filtr. Zmenší se tak pravděpodobnost ucpaní Bombilly a rovněž se vytvoří prostor pro její vložení.

3.) Opatrně vrátime Kalabasu do původní polohy (Yerba maté by měla zůstat v cca úhlu 45°) a vložíme Bombillu do části kde není Yerba maté.

4.) Zalijeme vlažnější vodou (maximálně 50ºC) a necháme chvíli louhovat, až se voda úplně vsákne do Yerba maté. Poté zalijeme teplou vodou (ideálně 70ºC až 80ºC) v místě volného prostoru (kde se nachází Bombilla) do plna.

5.) Nálev je okamžitě připravený. Pijeme jej skrze Bombillu úplně dokonce. Dobrým znamením je srkání. První doušky budou určitě nejsilnější.

6.) Nyní je možné opět Kalabasu doplnit teplou vodou (70°C až 80°C). Důležité je nemíchat Bombillou obsah nádoby. Takto připravené Yerba maté je možné mnohonásobně zalévat.

Zdroj:
http://www.yerbamate.us/Yerba-Mate-History-s/164.htm
http://www.yerba-mate.cz
http://blog.myteabreak.com/2011/03/02/yerba-mate/
http://green-mom.com/topics/nutrition/the-health-and-tradition-of-yerba-mate.html#.Ut-WI_tNypp

Sakurové překvapení

Tajemství z Ósaky, které k nám běžně nedocestuje

Sakura Tea

Sakura Tea


Prožít si nevšední a překvapivý čajový zážitek lze různými způsoby. Například návštěvou příjemné čajovny. Ale jsou čaje, které v čajovnách neseženete. Ten, o kterém budu psát, bezpochybně zážitkem je.

Osaka street

 

 

Když jsme se s kamarádkou jednoho prosluněného odpoledne procházeli uličkou Ósaky, z nedalekého obchůdku k nám přiběhla Japonka s táckem, na kterém byly postavené tři šálky naplněné narůžovělým nápojem. Aby nás k pití namotivovala, sama jeden vypila na ex.
„Hm, čaj“, moje první myšlenka, když jsem nápoj prozkoumával očima. Pak jsem si přivoněl a objala mě vůně sakurových květů. Byla neodolatelná, a tak jsem už na nic nečekal a usrkl. Mimochodem, srkání je v Japonsku běžná součást pití čaje, projev úcty a vychutnání si prožitku. S usrknutím však přišlo překvapení. Byl slaný. Po příjemně osvěžující vůni, která vás ovinula náručí tvořenou z květů Sakury, najednou přišel šok. Ano, čaj byl slaný, vlastně víc jak slaný. Kdyby existovala stupnice slanosti, přiřadil bych jeden z nejvyšších stupňů. Přesto, po prvotním šoku, jakoby se něco změnilo, slaná chuť trochu ustoupila, a coby po vlnkách ševelící déšť se roztančil po mých chuťových pohárcích, jež rozpoznaly nezapomenutelnou příchuť květů. S chutí si hrál rozpustilý japonský bůžek v malém altánku tvořeném rozkvetlými stromy s dozrávajícími plody. Byl to zvláštní pocit. Na jednu stranu jste usrkávali slanou vodu, ale pak tu byl pohled druhý, v podobě prožitku nového chuťového zážitku.

sakuri tea

návod na přípravu

sakuri tea

Sakura Tea

Přivezl jsem si jedno balení. Čaj se nachází v průhledném sáčku opatřeném texty v japonštině.
Z toho, co jsme byli schopni prostřednictvím lámané japonštiny od paní z obchůdku vyrozumět, se jedná o prastarou recepturu. Tradiční čaj, ačkoli v něm nenalezneme čajové lístky, nýbrž květy naložené v mořské soli.

Pídil jsem se dále a podařilo se mi přeložit doporučený postup přípravy. Ten je následující: dva květy naložené v soli se zalijí horkou vodou o 100 °C. Množství vody neuvádí, ale odhadem bych to viděl cca na 300-400 ml. Květy se mají rozvinout a to je i důkazem, že se čaj vylouhoval. Dále uvádí, že květy lze smíchat rovněž s rýží a připravit si tak jídlo. No, jelikož Japonci dávají zelený čaj do všeho možného (pečivo, cukrovinky, krémy, nápoje), není toto žádným překvapením.
Sakurový čaj není běžným sortimentem, který by se do České republiky dovážel, ale budete-li mít někdy možnost vycestovat do prefektury Ósaka, určitě se po něm podívejte.

Ostatně, můžete narazit třeba i na ještě větší čajové překvapení. Pili jste už třeba takové Matcha Latte?

Matcha Latte

Matcha Latte

Text and photo by Tomas Holub