Tom se představuje

Duší věčný teenager zajímající se o čaje, jejich kulturu a hledající i ty nejmenší niance krásna kolem sebe.

Po stopách tradice čajového obřadu – 3. část

V minulých dílech jsme se seznámili s historií a realizací čajového obřadu. Dnes představím příslušenství, které se při něm používá.
To se označuje pod jedním slovem – Dogu (道具, doslovně nástroj). Existuje obrovské množství druhů čajového nádobí pro všechny varianty ceremoniálu. Kompletní seznam by se dal zapsat do pěkně tlusté knihy. A to nemluvím o jednotlivých popiscích k čemu které nádobí (nebo příslušenství) slouží. Připravil jsem tedy stručný přehled těch nejběžnějších a nejvýznamnějších součástí.

 

ChabakoChabako (茶箱) – krabička obsahující čajový set s příslušenstvím: Tato sada se používá v případě, že čajový mistr (Teishu) provádí čajový rituál mimo vlastní čajovou místnost (Chashitsu). Jedná se o situace, kdy je hostem u svých žáků a učí je.Chabako
Čajové nádobí je většinou vyrobeno z keramiky, a proto je třeba s ním zacházet velmi opatrně. Úložná krabice je obvykle vyrobena z lehkého dřeva (pozor,  je náchylné na vnější poškození), aby se dosáhlo co nejnižší váhy.

 

ChakiChaki (茶器) – čajové příslušenství, zásobník: Slovem Chaki se může označovat buď čajové náčiní využité při čajovém obřadu, anebo tzv. zásobník pro práškový zelený čaj Matcha.

 

 

Daisu
Daisu (台子) – velký krytý čajový podnos: Přirovnal bych ho k poměrně velkému přenosnému podnosu se dvěma policemi. Slouží jako přenoska pro čajové nádobí. Police se dělí na horní a dolní a jsou propojeny buď párem,nebo čtveřicí sloupků. Čajové nádobí se ukládá na spodní polici, a to následovně: přenosný vařič (Uro) vkládáme na levou stranu, stojánek (Shakutate) s nádobkou na slitou vodu (Kensui) ve středu a konvici (Mizusashi) vpravo. Daisu je obvykle nalakované černou barvou s přechody do červené. Výhodou tohoto podnosu je možnost snadno ho rozebrat pro lepší uskladnění. Zvednutím horní police se lehce rozmontuje.

 

DoraDora (銅鑼) – měděný gong: Teishu pomocí tohoto gongu svolává hosty (potažmo čajové žáky) do Chashitsu, jakmile má vše pro obřad nachystané. Slitina mědi gongu utváří nádherně znělý zvuk.

 

 

HachiHachi (鉢) – speciální mísa na sladkosti nebo čajový zákusek: Jak jsem v minulém článku uvedl, první částí čajového obřadu je snězení sladkosti Wagashi, a pro jeho servírování je uzpůsobena mísa Hachi. Vyrobena je buď z keramiky, nebo ze dřeva.

 

Hana-ireHana-ire  (花入) – váza s květinami: Může se jednat o jakoukoli nádobku, od keramické misky až po bambusovou vázičku. Jejím účelem je pojmout květiny a vyjádřit tak uměleckou vizi, příp. slouží jako Dekorace. Čajoví mistři tuto vázudost často kombinují s Ikebanou.

 

KoubokuKouboku (香木) – aromatické dřevo: Při obřadu by měla navodit tu správnou uklidňující atmosféru mj. i vůně. A vhodným materiálem je dřevo Kouboku.

 

 

TanaTana (棚) – nádobí s podstavcem: Tento pojem označuje různé typy dřevěného a bambusového nábytku úzce spojeného s čajovým obřadem. Jedná se především o čtyřnohé stojany, stolky či třeba krabice na odložení jednotlivých čajových komponent. Tana se může tedy lišit velikostí, stylem zpracováním a materiálem.

 

tenmokuTenmoku / Chawan (天目) – čajová miska s podsadou: Základní kámen čajového obřadu. Každá miska nese podpis svého tvůrce v podobě drobných prvků a případného zdobení.

 

 

TenmokuTenmoku-dai (天目台): Stojánek pro Tenmoku.

 

 

 

ChashakuChashaku: Úzká bambusová naběračka k nabírání Matchy.

 

 

 

ChasenChasen: Metlička z bambusu k šlehání Matchy.

 

 

 

DashibukusaDashibukusa: Brokátová utěrka k otření šálku.

 

 

 

Zdroj:
http://japanese-tea-ceremony.net/equipment.html
http://terimakasih.cc/gallery/tea.html
http://www.tea-selection.com/index.php
http://www.teanerd.com/
http://www.wayoftea.com/

Po stopách tradice čajového obřadu – 2. část

čajový obřad
Hakobi – Temae /Chadōsadō (cesta čaje) aneb etiketa čajového obřadu

V dnešním díle se podíváme na čajový rituál a jeho postup z větší blízkosti. Složitost propojená se společenskými dogmaty, jejichž studium by zabralo celý život (a možná i ještě nějaký čas navíc), mi neumožňuje zacházet až do detailního návodu. Ovšem pokusím se ho nastínit alespoň z části.

ChashitsuK čajovému obratu je možno v rámci pravidel sezvat omezený počet hostů – jako malá společnost se uvádí tři až pět lidí. Ti si všichni v čajové místnosti (tzv. Chashitsu) sednou na zem do posedu s pokrčenými koleny okolo čajového stolku. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že vydržet v této poloze 30 minut není zrovna nejpříjemnější, ale prožitek z celého rituálu vám to zcela vynahradí. První host (nebo také čestný host) bývá označen jako Shokyaku. Druhý host je Jikyaku a ostatní se nazývají jednoduše Kyaku. Také poslední návštěvník má své jméno – Tsume. Všichni hosté mají speciální funkce a zasedací pořádek (popř. pořadí). Podle něj se zapojují a provádí jednotlivé úkony čajového ceremoniálu. Například Shokyaku, coby čestný host, má za úkol udržovat konverzaci s Teishu (čajovým mistrem, hostitelem). Shokyaku se ptá Teishu na použité čajové příslušenství – kde bylo vyrobeno a kdo byl jeho tvůrcem. Je velice důležité, aby Shokyaku pokládal otázky s úctou a pokorou, jasně a zřetelně a po každé odpovědi vyjádřil vděčnost za získané informace.

Uctivé přijmutí a snězení Wagashi

WagashiObvykle první částí čajového obřadu je podávání misky nebo talířku (Hachi) s cukrovím zvaným Wagashi (je vyrobeno z ovoce a oříšků a tak trochu působí jako želé dortík). Cílem je připravit naše chuťové buňky na čajový prožitek.
Servírování zákusku probíhá následovně. Teishu sedí naproti Shokyaku a položí misku (talířek) mezi sebe a hosta. Teishu se ukloní a slovně naznačí, že toto jsou sladkosti připravené pro pohoštění hostů. Následně se ukloní i Shokyaku, uchopí oběma rukama misku s Wagashi a ukáže ji přísedícímu napravo. Tento pokrm se nesmí sníst dříve, než Teishu zahřeje horkou vodou z konvičky (Kama) misky na čaj (Chawan) a slije ji do odpadní nádobky (Kensui).
Miska se zákuskem se uchopí oběma rukama podle pravidel čajového stolování (kterou rukou a jak držet talířek, jakým směrem jej natočit aj.). Na talířku je položený zvláštní papír, tzv. Kaishi (spojený z více listů a přeložený napůl). Jeho smyslem je zabránit ušpinění talířku.

hůlky Kuromoji

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

čajový rosolový zákusek k čajovému obřadu

Někdy se může podávat i jiná forma zákusku, tzv. Omogashi (je šťavnatější, ještě více sladký a tvořený pěti různými vrstvami – často sladké řasy, ovoce, oříšky a rýžové těsto).
Pokrm se konzumuje za pomoci speciálních dřevěných hůlek (Kuromoji), které jsou položeny přes talířek. Jednotliví hosté postupně zákusek snědí, aby mohli přistoupit k další fázi ceremoniálu.


Příprava čaje

příprava a šlehání pomocí ChasenPřípravu čaje má ve své režii každý z jednotlivých hostů (pokud všichni pijí ze svého Chawanu) anebo hostitel (v případě jednoho šálku, jenž koluje). Celá procedura je opět spojena s etiketou – tzn. jakou rukou uchopit konvičku s horkou vodou, misku a naběračku.
Voda v konvičce by měla dosahovat cca 80 °C. Do Chawanu si odsypeme z čajové krabičky (Cha-ire) naběračkou (Chashaku–je vyřezána z jednoho kusu bambusu nebo slonoviny) porci čaje Matcha. Přilijeme vodu a následně důkladně vyšleháme bambusovou metličkou Chasen až do pěnivé konzistence. Dostaneme tak jemný řídký čaj Usucha (existuje i varianta mnohem hustšího čaje, tzv. Koicha, jehož příprava probíhá 4 hodiny).

Pití Usucha

čajový obřadUsucha se podává spolu s Dashibukusou (brokátové plátno, něco jako utěrka, se kterou se šálek vymývá). Shokyaku má za úkol připravit misky (jak už bylo výše zmíněno, s jedním nebo více Chawanem) k servírování a představit je (jejich historii, tvůrce) ostatním hostům. Komunikace probíhá po celou dobu formou úklon a děkovných až omluvných gest směřujících k hostiteli. Jakmile si každý z hostů mističky prohlédne, ocení a vyjádří obdiv a omluvu větou: „Otemae chodai itashimasu“ (v doslovném překladu: „Děkuji Vám za připravený čaj.“) – a jsou připraveni k pití. Před usrknutím (v japonské kultuře je srkání a krkání vyjádřením spokojenosti a je společensky přípustné) by si měl každý svůj šálek otřít Chakinem (obdélníkové, bílé, konopné nebo lněné plátno), stejně tak po upití. Jakmile je dopito, odloží se šálek, který se opět otře Dashibukusou, a ta se složí na tác či polici (neboli Tanu) s čajovým nádobím.

čajový obřadMyšlenka čajového obřadu se v dnešní době pomalu vytrácí, ale její původní cesta upevňující mezilidské vztahy žije nadále. Do dneška je v Japonsku tradicí vítání hosta šálkem čaje. Když se nad tím zamyslíme, není to zas tak vzdálené našemu zvyku vítání chlebem a solí. Jiný kraj, jiná kultura, a přesto obdobné myšlení a cítění.

 

V rámci pokračování mé cesty za čajovým obřadem se v dalším díle dočtete více o čajové výbavě a jiné zajímavosti.

Zdroj:
http://japanese-tea-ceremony.net/equipment.html
https://yoko.edu.vn/wagashi-suc-hap-dan-khong-the-choi-tu/
http://fuyukokobori.com/modern-tea-ceremony/myogi-art-museum/?lang=en
http://archive.artsmia.org/art-of-asia/architecture/japanese-teahouse.cfm
http://www.ochadokoro.com/goods_en_jpy_5.html
http://flickrhivemind.net/Tags/furo,tea/Interesting
http://www.immortalgeisha.com
a z archívu autora článku

Po stopách tradice čajového obřadu – 1. část

teaceremony3O čajovém obřadu se dají popsat celé stohy pergamenu, a přesto nevystihneme všechny informace. Pokusím se v tomto malém seriálu uvést alespoň některé zajímavosti a představit tradici neodmyslitelně spjatou s čajovnictvím.

teaceremony2První zmínku o čajovém obřadu můžeme nalézt už v 8. století n. l. Zapátráme-li po bližších informacích, dozvíme se, že se původní podoba od té dnešní velmi liší. Ceremoniál probíhal v zjednodušeném pojetí a revoluci v tradici přinesla až kniha, kterou napsal čínský buddhistický kněz na konci 8. st. n. l. V ní popisuje doporučenou teplotu vody pro nálev, vhodné nádobí a příslušenství.

„Traduje se, že kdyby Matcha pocházela přímo z Japonska, čajový obřad by nedoznal takové propracovanosti, jakou známe dneska.“

Během období Nara (Japonsko 710-794 st. n. l.) se čajovník začal pěstovat i v Japonsku (semena byla dovážena z Číny), ovšem v omezeném množství, na níž také měly vliv zhoršující se čínsko-japonské vztahy (a následné konflikty od cca počátku 9.st. n. l. do 12. st. n. l.). Čaj se tak stal komoditou dostupnou pouze u duchovenstva a šlechticů, kteří jej využívali pro jeho léčivé schopnosti.

Eisai
V roce 1187 japonský kněz Myoan Eisaivy cestoval do Číny studovat tamější filozofii a náboženství. Když se vrátil, stal se zakladatelem zen-buddhismu, nechal postavit chrám zasvěcený sektě Rinzai a byl to on, díky němuž doputovala Matcha do Japonska (o čaji Matcha se můžete dočíst v jiném článku). Říká se, že byl prvním, kdo začal čaj pěstovat pro náboženské účely. Z jeho myšlenek vzešel i nápad rozemlít čajové lístky na prášek a až ten zalít horkou vodou o určité teplotě.

Dalším důležitým mezníkem byl nápad císaře Hui Tsunga, který ve své knize Ta Kuan Cha Lun (Pojednání o čaji) publikoval metodu šlehání Matchy rozpuštěné v horké vodě pomocí bambusové metličky (tzv. chasen). Právě tyto dva kroky položily základní kameny pro čajový rituál.
Během následujících staletí forma ceremoniálu zrála. Ovlivnila ji například také společenská hra Toucha, při níž se rozpoznával pravý čaj (tzv. Honcha) od nečajů nebo jiných odrůd.

teaceremony4Pro čajový obřad bylo stejně důležité prostředí, ve kterém se čaj připravoval a pil. Čajová místnost musela plnit svou funkci na jedničku. Mnoho prvků bylo převzato ze stylu Shoin: výklenek Tokonoma a v něm správně situované police Chigaidana, stolek (přístěnek) Tsuke-Shoin, rohože Taami.

ShukoPrůkopníkem a zakladatelem designu čajových místností a salonků, ve kterých i dnes probíhají tradiční obřady, byl zenový kněz Murata Shuko. Je také označován za otce čajového obřadu, protože zdokonalil etiketu a jednotlivé kroky při přípravě čaje a jeho servírování.

Samotný obřad čaje se označuje souslovím Hakobi(運 び) – Temae(点 前).
A o něm, stejně tak jako o příslušenství používaném při přípravě, se dočtete v mém dalším připravovaném článku. Čtěte náš blog a dozvíte se více.

Zdroj:
http://www.japanese-tea-ceremony.net/
http://en.wikipedia.org/wiki/Korean_tea_ceremony
http://www.zen-occidental.net/texteszen/kozengokokuron.html
http://japanese-tea-time.weebly.com/history.html
http://japansheartandculture.blogspot.cz/2010/06/tokonoma.html
http://www.rondely.com/japan/tur/data/glossary_det.htm

Rozhovor se Zbyňkem Kučerou Holubem, autorem Pohádek čajových skřítků

Pohádky čajových skřítkůSvět pohádek nás doprovází po celý život. Už jako malí jsme zbožňovali své Neználky, Myšpulíny, Kocoury v botách, Zlatovlásky, ale i třeba záporné postavy jako Mrakomora, Rumburaka a Rumplcimprcampra. Odkud se vlastně vzali? Kdo jim dal jména, barvy, zvuky i celé příběhy? Před pár dny ke mně přiletěla jedna nová pohádková kniha. Vypráví příhody malých veselých čajových skřítků, kteří se za pomoci dědečka Asámka a dalších kamarádů snaží vysvobodit zakletého čajovníka. A dnes tu mám možnost položit několik otázek samotnému autorovi. Pojďte se mnou nahlédnout za oponu jednoho pohádkového světa, který nám může být blíže, než si myslíme.

Zbyňku, jak bys popsal svou dosavadní cestu psaní?
Psaní je vskutku cesta. Člověk po ní jde a pořád něco nového objevuje, nikdy nevíš, co čeká za nejbližší zákrutou. Někdy je to fantasy a sci-fi, dobrodružství protkané tajemnem, teď jsou to zrovna pohádky. Čajoví skřítci dlouho zráli jako ten správný puerh, až si řekli o své místo ve světě.

Bral sis za vzor některého spisovatele, ať již české či zahraniční literární scény?
Ani ne jako vzor, spíš mě různí tvořiví lidé inspirují. Nezáleží, jestli mají známé nebo neznámé jméno, už jejich životní příběhy by často vydaly na spoustu knih. K fantastice jsem se dostal přes J. R. R. Tolkiena, mám rád Neila Gaimana i Terryho Prattcheta. Jako kluk jsem četl Mayovky a Tarzana, z pohádek si vzpomenu na Boženu Němcovou, ale třeba i Nekonečný příběh.

O čem vlastně Čajové pohádky jsou? A které postavy v nich vystupují?
Pohádky čajových skřítků jsou inspirované Dobrou čajovnou v Českých Budějovicích, tedy čajovnou pod Černou věží. Dlouhé roky jsem si tam chodil pro inspiraci. Skřítkům to neuniklo, a tak mi začali vyprávět svá dobrodružství. Nejprve jsem se seznámil s malým uličníkem Pueříkem, jeho sestřičkou Jasmínkou a dědečkem Asámkem. Potom se přidali zakletý čajovník, bludný kámen, zazděná jeptiška, kamenná žába a další.

Myslíš, že je kniha vhodná nejen pro děti?
Psal jsem ji nejen pro děti, ale také pro sebe, svou ženu Lucku, kamarády… Rozhodně je pro všechny, kteří mají rádi čaj.

Se kterou postavou z příběhu se nejvíce ztotožňuješ Ty?
Roky piju s oblibou puerh, takže nejvíc asi s Pueříkem. Ale něco ze mě je v každé z těch postaviček.

Kdy se Pohádky čajových skřítků objeví na pultech knihkupectví?
Vydat dětskou knihu se vším, co si zaslouží, je finančně náročné. Rozhodli jsme se proto s mým nakladatelem, že zkusíme oslovit čtenáři pomocí Startovače. Pokud se zadaří, rádi bychom Pohádky čajových skřítků celé barevné. Chceme také udělat jejich překlad do angličtiny.

A mohou si knihu zakoupit už nyní v rámci předprodeje?
Prostřednictvím Startovače. Čtenáři se tímto způsobem přímo podílejí na výsledné podobě knihy a navíc mohou získat nějaký další pěkný skřítčí dárek.
Takže nezapomeňte, i vy můžete mít doma své čajové skřítky!

Zbyňku, díky za rozhovor! A já připomenu, že pokud se chcete vypravit do kouzelného světa čajových skřítků, knihu si můžete zakoupit již nyní na adrese: https://www.startovac.cz/projekty/pohadky-cajovych-skritku/

Fair Trade – ekologicky šetrnější a sociálně odpovědnější způsob pěstování čaje

Fair Trade Tea

Čaj je po vodě nejoblíbenějším nápojem na světě a za vteřinu se ho vypije v průměru až 70 000 šálků. To už je panečku čajových konviček! Stejně jako kakao, cukr či káva se nejvíce čaj rozšířil v průběhu koloniálních dob. Po celém světě je zaměstnáno více jak 50 miliónů lidí, kteří se podílí na čajovém průmyslu. V mnoha případech jsou jejich pracovní podmínky nevyhovující. Filosofií Fair Trade je spojení mnoha malých farmářských organizací, továren (např. v Indii, na Srí Lance nebo ve východní Africe) a zajištění, aby měli jak pěstitelé, tak i dělníci v zemích třetího světa vhodné pracovní podmínky a za vykonanou práci obdrželi náležitou odměnu (například v roce 2009 vyplatilo Fair Trade 50 miliónů euro). Ekologičtější a sociálně odpovědnější způsob pěstování čaje, to je cesta k lepším výsledkům, navíc se zaměřením na posílení postavení žen. Organizace Fair Trade také finančně zajišťuje školy, zdravotní péči a společenská centra.

Čaj – nápoj jako nejsladší rosa z nebes.“ (Lu Jü)

Assám

Assám

Jedním z průkopníků bio certifikace v oblasti pěstování čaje je firma Tea Promoters India (zkráceně TPI), jež v současné době od státu pronajímá čajové zahrady ve 3 oblastech Indie.
Mezi oblíbené produkty patří třeba černý čaj Assam ze zahrady Banaspaty ve východoindickém státě Assám.

Produkce čaje je závislá na dostatečném množství srážek. V poslední letech dochází k jejich poklesu právě v těch regionech, kde se pěstují různé druhy čajovníku. Tyto výkyvy (extrémní deště, které způsobují povodně či naopak dlouhodobá sucha) jsou způsobeny odlesňováním a klimatickými změnami. Fair Trade ve spolupráci s programem společnosti Adaptec vypracoval projekt směřující ke zmírnění dopadů změn klimatu. Výsledky jejich práce se začínají projevovat na sklizních a rekultivaci krajiny.

Čaj zelený s jasmínem Bio

Čaj zelený s jasmínem Bio

Máte-li raději čajové jemnější tóny, které by okouzlily vaše chuťové pohárky, pak je pro vás nejlepší volbou Zelený čaj pěstovaný na svazích Himalájí indického Dardžilingu a smíchán s jasmínovými květy. Samozřejmostí je certifikát Bio.

Tea Orange Pekoe

Tea Orange Pekoe

Zdroj:
http://www.fairtrade.cz
http://www.fairtrade.net

Nadmořská výška, slunná Afrika, divoce rostoucí keř, to je Rooibos.

Rooibos
Když jsem ještě pracoval v čajovně, jednou z oblíbených objednávek čajových hostů byl nápoj Rooibos (také nazýván Red Bush, Aspalathus linearis, Africký čaj). Kde je však jeho počátek a jaká je jeho podoba dnes? Vypůjčíme si stroj času, vrátíme se tak o 300 let nazpátek a zamíříme do míst, kde se nachází dnešní Jihoafrická republika. pohoří CederbergKonkrétně do pohoří Cederberg. Místní obyvatelé (Křováci) právě objevili možnost přípravy odvaru z rostliny Čajovníkovce Kapského (Aspalathus linearis), suchomilného keře s trojčetnými listy a převážně žlutými květy (vlastně se nejedná o asijský čajovník, nicméně jak se dále v tomto článku ukáže, označení „čaj“ si vydobyl zcela oprávněně).

Rooibos (Aspalathus linearis)
Domorodci jej ve volné přírodě sklízeli za pomoci sekyrek a poté lístky vymlátili dřevěnými kladivy. Vzniklou drť nechali kvasit (fermentovat) ve velikých hromadách a nakonec sušit na slunci.
Podmanivá jemně sladká a stálá chuť si začala rychle získávat na oblibě. Dala by se přirovnat nějakému exotickému ovoci (kamarádovi připomíná nádech citrónu). Ale příjemná chuť není jediným pozitivem. Vědecká studie prokázala blahodárné účinky. Považte sami: zlepšení trávení, uklidnění při depresi a stavech úzkosti, či příznivě ovlivňuje spalování tuků v organismu, chrání zuby před zubním kazem, snižuje hladinu cukru v krvi, zmírňuje křeče a příznivě působí na játra. Aby ne. V čaji se nachází stopové prvky, malé množství teinu a flavonoidy působí coby antioxidanty (čili odstraňují volné kyslíkové radikály a slouží jako prevence proti srdečním obtížím a rakovině).
Jelikož neobsahuje kofein, je vhodný i pro děti. Proto také domorodci podávali čaj svým dětem, které měli v noci neklidný spánek.

Posuneme se v čase dále. Prvním, kdo o Rooibosu a jeho účincích napsal ve své práci, byl švédský botanik Carl Thunberg (též známý pod pseudonymem „otec jihoafrické botaniky“), jenž v roce 1772 navštívil Kapské město. S postupem času se nápoj rozšířil do celého světa a do dneška získává na oblibě.

V současnosti je rostlina sklízena a zpracována ve své podstatě stejným způsobem, ale s mnohem sofistikovanějším zařízením.

Zelený RooibosOd roku 1995 se začala připravovat i varianta se zeleným Rooibosem. Ten se vyrábí ze stejné rostliny, ale liší se ve způsobu zpracování. Úplně se vynechává proces fermentace a lístky se suší hned po rozdrcení. Díky tomu se zabrání oxidaci i znehodnocení některých aktivních látek a čaj se tak stává ještě zdravější (silnější antioxidační účinky). Výsledná chuť navodí dojem (stejně tak vizuální se světle zelenou barvou), jako byste pili zelený čaj.

A máte-li rádi spíše kávu, pak vězte, že od roku 2006 seženete na trhu i verzi tzv. Rooibos espresso, zcela bez kofeinu.

Rooibos espressoPříprava afrického čaje je velmi podobná jako u bylinných čajů. Odměříme si 1,5 lžičky na 200-250 ml vroucí vody (čili u půllitrové konvičky použijeme 3 lžičky) a necháme louhovat tak 3-5 minut (u kvalitního, čerstvého můžete vylouhovat kratší dobu až dva nálevy) v konvičce opatřené víčkem (aby nezesláblo aróma). Poté už stačí jen scedit a můžete si vychutnávat chuť i vůni exotické Afriky.

 

Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cajovn%C3%ADkovec
http://www.sarooibos.co.za/rooibos-history-factfile-79
http://www.rooiboscaj.cz/druhy
http://blog.bamboobubby.com.au/
http://tealchemy.ca/