gilgalad se představuje

Skrze kouř čajové konvičky nahlížím na svět...

Jungpana Spring – Darjeeling První sklizeň 2014

Dnešní počasí spíš připomíná svými teplotami jaro, a tak se k jarním vzpomínkám vrátím a představím vám čaj, který jsme si zakoupili začátkem května. Je to letošní první sklizeň (tzv. First Flush) darjeelingu Jungpana Spring FTGFOP1.

Tento čaj pochází z indické provincie Darjeeling, která je pěstováním čaje vyhlášená. Plantáže Jungpana jsou jedny z nejstarších, byly založeny již v roce 1899.

Ke jménu Jungpana se váže legenda o hrdinném indickém průvodci. Indický průvodce jménem Jung Bahadur kdysi v této oblasti provázel jednoho britského lovce, když je přepadl krvelačný leopard. Jung Bahadur svého pána statečně bránil a leopard ho při tom těžce poranil. Nakonec šelmu zahnali. Umírající Jung Bahadur poprosil Brita o poslední doušek – „pana“. Lovec ho donesl k blízkému potoku a dal mu napít křišťálově čisté vody. Jung Bahadur ale záhy zemřel. Na jeho počest se tato oblast dodnes jmenuje Jungpana – tedy „Poslední Jungův doušek“. Tak to alespoň tvrdí čajová společnost Jungpana na svých stránkách.

Čajové plantáže Jungpana založili Britové, po druhé světové válce je přeprodali nepálské rodině Rana. Od roku 1956 patří plantáže indické rodině Kejriwal, která je vlastní dodnes.

Čajové plantáže leží vysoko v horách, obklopené borovicovými lesy a několika potoky. Na čaji Jungpana Spring je uvedeno, že pochází z keřů pěstovaných v nadmořské výšce 1500 m n.m. Plantáže jsou dosti izolované, obklopené divokou přírodou. Leopardi, medvědi i jeleni v okolních lesích žijí dodnes. Čaje mají značku organic. Již roku 1899 tu byly zasazeny výhradně čínské čajovníkové keře, které jsou odolnější vůči chladu. Plantáž Jungpana a přilehlá továrnička na zpracování čaje jsou velmi špatně přístupné. Dlouhou dobu odtud čaj dopravovaly po křivolaké strmé cestě pouze karavany mul. Cesta pro auta dnes konči mostem přes horskou bystřinu, který už několikrát strhla velká voda. Odtud vede k plantáži a továrně schodiště vysekané ve skále. To sestává celkem z 380 schodů stoupajících do strmého svahu pod úhlem 65 stupňů. Plantáž se nachází asi o 150 výškových metrů výše. Čerstvě nasbírané čajové lístky se okamžitě zpracovávají v přilehlé manufaktuře, kde dodnes používají vertikální sušák z britských koloniálních dob. Možná je to nejstarší fungující sušák na čaj v Indii. Už hotový čaj pak snáší po schodech v bednách nosiči.

Raritou je, že ve vlastnictví společnosti Jungpana je od šedesátých let dvacátého století i nejvýše položená čajová plantáž v Darjeelingu. Jmenuje se Mahalderam a nachází se v nadmořské výšce 1823 m n. m. Od Jungpany je vzdálená 3 km. Aby se vyřešily problémy s dlouhým transportem po horských silničkách, který původně trval déle než tři hodiny a devalvoval kvalitu čerstvě nasbíraných lístků, dopravují se dnes pytle s čajem přímo do manufaktury Jungpana sešupem po laně. Poletují si tak nad džunglí a z plantáže do továrny se dostanou už za šest minut.

A jaký je tedy šálek z první sklizně Jungpana Spring? Značka FTGFOP (Fine Tippy Golden Flowery Orange Pekoe) znamená, že se jedná o lístkový čaj nasbíraný z prvních dvou lístků čerstvě rozvitého čajového pupenu. Sušené lístky jsou drobné, sem tam se šťopkou, sem tam se stříbrnými ochmýřenými mladými výhonky, s troškou nazelenalé barvy.

Hned na první nádech vás upoutá vůně. Je výrazně bylinná, svěží, s nádechem sušeného dřeva, trávy a okořeněná trochou džungle. Určitě bychom měli čaj co nejdříve vypít. Byť máme lístky uchované v uzavíratelném sáčku se ZIPem, aroma už za dva měsíce trochu zesláblo.

Z čaje se dají připravit minimálně tři výborné nálevy. První nálev jsme louhovali minutu, druhý minutu a půl a na třetí jsme trochu zapomněli, takže se louhoval tak 3 až 4 minuty. Nálev má světlou jemně zlatavou barvu. Když ho nalijete z větší výšky, výborně pění. Čaje z jarní sklizně mívají vysoký obsah flavonoidů, které jsou právě za pěnění zodpovědné. Kromě toho, že si s nimi na hladině šálku můžete hrát, jsou flavonoidy prospěšné vašemu zdraví. Měly by regulovat hladinu špatného cholesterolu a zlepšovat zdraví oběhového systému. U třetího nálevu trochu ustoupila kořeněná trávová vůně a zvýraznila se sladkost a květinové aroma s nádechem vanilky. Chuť čaje je jemná, osvěžující, se sladkým dozvukem. Po vylouhování nám zbyly pěkné zelené lístky – ty jsou pro darjeeling první sklizně typické.

Fotografie z plantáží byly převzaty ze stránek výrobce www.jungpana.in, kde najdete ještě více idylických obrázků z Darjeelingu a další informace o výrobě a pěstování čaje Jungpana.

autor: Lucka K.

Podpořte Pohádky čajových skřítků

Jste čajoví? Máte rádi skřítky? Podpořte pohádkovou knížku o čajových skřítcích Pueříkovi, Jasmínce a jejich dědečkovi Asámkovi. kteří se chystají vyrazit do světa.
Kniha je inspirovaná kouzelnou čajovnou pod Černou věží v Českých Budějovicích.
Více informací a skřítčí filmek můžete shlédnout zde!

Pohádky čajových skřítků

Kobbs – trocha švédské čajové historie

Kočičí čajová degustátorka:) Vpravo Darjeeling (jak píší na sáčku, „šampaňské mezi čaji“), čaj vlevo není od Kobbs, jedná se o Darjeeling z „fair trade“ obchůdku v Uppsale. Něco o „fair trade“ čajích zase třeba někdy příště – ostatně, většina čajů od Kobbs má značku „fair trade“ a „ekologisk“.

Ve většině švédských obchodů naleznete kromě velkého výběru kvalitní kávy také pestrou nabídku čajů. Někde najdete regály s velkými plechovkami, ze kterých si sami můžete naplnit papírový sáček (ať již japonskou senchou, roibosem nebo některou z místních oblíbených čajových směsí) a u pokladny pak zaplatíte jednotnou cenu (neplatí se za čajovou sortu, ale za množství v dkg). Mne ale především zaujaly sáčky sypaného čaje značky Kobbs. Na pěkně vyvedených pytlících jsem se dočetl, že se jedná o švédské čaje s letitou tradicí, rozhodl jsem se tedy o těchto čajích zjistit něco více:

Pití čaje má ve Švédsku velmi dlouho tradici. Čaj se sem začal dovážet již okolo roku 1700 švédskou Východoindickou společností. Většinu čaje ale ještě v přístavu v Göteborgu vydražili Holanďani a Britové, na samotné Švédy tedy mnoho nezbylo.

vlevo černý ochucený čaj Sörgårdste – název je odvozen od knihy Sörgården, švédského románu z roku 1912 a je symbolem pro švédskou „venkovskou idylu“ (podobně jako např. Bullerbyn Astrid Lindgrenové) – vpravo Earl Grey

To trvalo do roku 1809, kdy Martin Samuel Kobb v Göteborgu založil největší švédskou čajovnu. Během několika desetiletí převzal obchodní transakce Východoindické společnosti a pití čaje se stalo ve Švédsku něčím dostupným a běžným.
V odkazu tohoto severského čajového průkopníka pokračovali jeho synové, Pontus a August Kobbové, kteří pracovali v otcově společnosti a účastnili se mnoha jeho obchodních výprav do Asie i po Evropě (kromě čajové osvěty se August Kobb mmj. přičinil o „zelenější Göteborg“, inspirovaly ho londýnské parky a jako člen městské rady tedy nechal ve švédském přístavním městě vybudovat řadu sadů – např. Vasaparken, Kungsparken, Brunnsparken nebo
Slottsskogenkde má dnes ve skále vytesanou svou bustu).

Následovalo období, kdy obchod s čajem změnila „čajová revoluce“ – to když americký dovozce začal prodávat čaj v malých hedvábných sáčcích (každý obsahoval ideální množství na jeden šálek), zákazníci si špatně vyložili instrukce a ponořili celý pytlík do vroucí vody. Zrodil se čajový sáček.

Anglické firmy Lipton, Tetley a Twinings expandovaly roku 1950 do Švédska a agresivním marketingem moderního čajového sáčku začali vytlačovat tradiční švédské čajové společnosti jako Lundgrens, Thams a také Kobbs. Podíl švédských obchodníků s čajem na trhu poklesl na pouhé 4 %.

Něco se muselo změnit. A byla to společnost Kobbs, která zaútočila na „hrozbu“ přesně tam, odkud přišla – tedy v Anglii. Kobbs během několika let zkoupil více než 600 000 anglických čajových konvic a dával je zákazníkům k plechovkám sypaného čaje. Následovaly také sítka a instrukce, jak si uvařit ten správný šálek čaje. Svým způsobem šlo o první „ortodoxní čajovnictví“ v Evropě.

V Anglii počínání Švédů způsobilo rozruch. Financial Times informoval o „bláznivých Švédech“, kteří ve velkém nakupují čajové konvičky pro veškeré obyvatelstvo své země a učí lid, jak se má pít čaj.

Kampaň byla úspěšná a podíl čajových sáčků na švédském trhu klesl ze 65 na 35 %. Roku 1960 se ve Švédsku pití čaje ztrojnásobilo, to když se celá generace mladých lidí nechala inspirovat kapelami Beatles a Carnaby Street a snažila se odlišit od svých rodičů, konzumentů kávy.

Takže Kobbs, to je více jak 200 let trvající švédská tradice a průkopník čajů v Evropě.

švédské čaje Kobbs

zdroj: http://www.kobbs.se/

Čaj pro astronauty

Zelený čaj pro astronauty – Boseong, provincie Jižní Jeolla, Jižní Korea. Rodiště korejského bojovníka za nezávislost Philipa Jaisohna (Seo Jae-pil) a místo, kde se pěstují zelené lístky čaje Boseong, který ruská laboratoř lékařské biologie uznala jako vhodný nápoj pro speciální dietu astronautů.

Boesong se nachází na samém jihu Korejského poloostrova a mimo jiné je to také vyhledávaná turistická oblast.

zdroje: Facebook a http://www.visitkorea.or.kr/

Zelená Tuocha – košer puerh

V Českých Budějovicích se v ulici Na Mlýnské stoce nalézá výtečný čajový obchůdek, kam si chodím doplňovat své čajové zásoby. Nedávno mi paní majitelka darovala kousek koláče zelené Tuochy, kterou sama dostala darem od známého pracujícího v Izraeli. Jedná se o čínský zelený puerh, který je však připravovaný „košer“ – tedy způsobem, který umožňuje, aby tento čaj pili např. i židovští rabíni.

Byl jsem varován, že puerh je značně letitý a tvrdý (zdřevnatělý, takřka kamenný), manžel paní majitelky ho prý musel porcovat pilkou na dřevo. Jelikož jsem si chtěl čajový dárek vychutnat vícekrát, zabalil jsem Tuochu do utěrky a chopil se kladiva (viz foto). Podařilo se mi tak vyrobit dvě „čajové dávky“. Předtím jsem ale ještě prozkoumal obal čajového koláče a zbytky vylisovaných reliéfů včetně veselého čuníka. Z toho jsem vyčetl, že „zelená košer Tuocha“ pochází z roku Prasete, tedy, že čaj je asi šest let starý.

Paní majitelka mi říkala, že Tuocha je vydatná – první zalití ji prý pouze změkčí, louhování začne až po dalších nálevech. Zřejmě díky mé „práci s kladivem“ se podařilo narušit strukturu slisovaného koláče natolik, že pitelný čaj vznikl už při prvním nálevu. A nálev to byl výborný.

Následovaly další a další, každý s jiným chuťovým odstínem, až mi přišlo, že piju rozdílné čaje. Žádný z nálevů neobsahoval „trpkost“ obvyklou pro tuto čajovou sortu, nejvyváženější byly asi druhý a třetí nálev. Nevím, jak toho výrobci tohoto puerhu docílili, ale i více jak po půl dni louhování dávala „zelená košer Tuocha“ neustále kvalitní čaj. Až mi bylo skoro líto vyhazovat čajovou sedlinu – tak ji má žena alespoň zvěčnila, viz foto níže.

Čajírna & Kafírna U Tří lvů, České Budějovice

Čajírna & Kafírna U Tří lvů, České Budějovice

Třetí českobudějovická čajovna není tak úplně ortodoxním zařízením, kromě čajů (cca 40 druhů ze čtyř kontinentů) za příznivou cenu si zde vyberete i z mnoha druhů výborné kávy, můžete ochutnat Čokoládu mocných Aztéků nebo si dát studenou či ohřátou medovinu. Na své si zde přijdou také příznivci vodních dýmek – v tomto ohledu se čajírna chlubí nejširší nabídkou tabáků v jihočeském kraji.

Čajírna a Kafírna má letitou tradici a patří k nejstarším zařízením svého druhu v Českých Budějovicích, mezi místními pijáky čaje si našla řadu příznivců. Dříve sídlila v ulici, podle které získala svůj název – tedy v ulici U Tří lvů, potom několik let přežívala na malém dvorku za hudebním klubem Černý velbloud, aby loňského roku navázala na zašlou slávu v nových prostorách v centru města.

Dům, v němž nyní sídlí „nová“ Čajírna a Kafírna U Tří lvů, se nachází na místě městských hradeb. V přízemí naleznete čajový pultík s obsluhou a posezení u stolků se židlemi v evropském stylu. V teplejších měsících je také přístupná zahrádka s přízemním podiem pro posezení na polštářcích pod starou hradební zdí. Zvláště večer, při zapálených zahradních loučích, má zahrádka své kouzlo.

Z přízemí vede točité požární schodiště do horního patra, které je zařízeno ve „východním duchu“, o osvětlení se starají papírové lustry a závěsy s tibetskými motivy. Najdete zde tři podia – jedno velké a dvě menší, také stolek se židlemi. K dispozici je malá knihovnička, deskové hry, k čaji a kávě vám hraje příjemná hudba. Vše umocňuje výhled přes hradební zídku do městského parku, příp. z opačné strany do úzké Hradební ulice. Na stěnách visí vystavené obrazy či fotografie místních umělců, bývají tu také hudební vystoupení.

V Čajírně a Kafírně se můžete připojit na internet prostřednictvím wi-fi, jsou zde k dispozici také elektrické zásuvky – takže ideální místo (nejen) pro studenty, kteří si potřebují na chvíli vydechnout nebo v klidu pořešit domácí úkoly.